Pijeme ji na povzbuzení, pro chuť, aby nás zahřála, představuje pro nás rituál, oddech nebo příjemné chvilky s rodinou či přáteli. Máme s ní spojené ráno, kdy nás „nakopne“ do rušného dne, závěr oběda, kdy nám pomůže s trávením, i odpoledne, když chceme vydržet čerství do večera.

Alespoň jednou za rok si koupí nějaký druh kávy 95 procent Čechů. Podle průzkumu pro dovozce této suroviny AG FOODS tvoří polovinu prodeje mletá káva, čtvrtinu instantní, desetinu speciality typu 3v1 a necelou desetinu káva zrnková. Patrný je větší důraz na kvalitu.

Kávová kultura v Česku se vůbec vylepšuje. V restauraci už se nás jen nezeptají, zda chceme kafe, ale dají nám na výběr. Stejně tak, když přijdeme k někomu na návštěvu, nepostaví před nás hostitel automaticky turka. Už mnoho z nás nevyslovuje „expreso“ ani nežádá „preso s mlíkem“, názvy základních druhů už jsou známy…

Experimentům se meze nekladou

„Rozhodně se dá říci, že je kávová kultura Čechů stále lepší, mnohem více lidí si dovede kávu opravdu vychutnat. Zároveň se jak na poli profesním, tak v domácnostech milovníci kávy nebojí experimentovat a zkoušet ji kombinovat s dalšími ingrediencemi, což je samo o sobě velký trend, a to nejenom v případě teplých nápojů s kávou, ale také studených,“ potvrzuje Štěpánka Vantuchová Havrlíková.

Zakladatelka Mistrovství baristů ČR a koordinátorka Školy kávy, kterou provozuje spolu s Robertem Trevisanem a jež nabízí školení, kurzy a přednášky profesionálům i laickým zájemcům.

„Podobně jako v celém gastronomickém sektoru se díky otevření hranic v roce 1989 možnosti cestovat a získávat zkušenosti v zahraničí začala kultura pití kávy v ČR hodně rozvíjet a zlepšovat. Za těch 30 let se mnohé změnilo.

Máme nejenom kvalitnější technologie, ale také vědomosti o způsobech přípravy kávy a získání maxima z potenciálu kávovníkových zrnek do připravovaného nápoje, a lidé, kteří kávu milují, těchto znalostí využívají,“ vyjmenovává důvody toho, proč už Češi nejsou kávoví barbaři, jak se kdysi tvrdilo.

Stejně tak stále přibývá výzkumů o působení kávy na náš organismus. A ty vyvracejí rozšířené mínění, že jde o zdraví škodlivou neřest.

„Přiměřená konzumace kávy představuje prevenci proti celé řadě nemocí, například Parkinsonově chorobě nebo cukrovce 2. typu. Díky obsahu antioxidantů má káva podobné příznivé antiaterogenní a kardioprotektivní účinky jako zelený čaj nebo červené víno,“ říká přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

Je spoluzakladatelem a garantem Institutu kávy. Tato nezávislá aktivita má za cíl šířit osvětu v oblasti účinků kávy na lidský organismus jak u laické, tak lékařské veřejnosti.

Češi a káva
- 49 % si ji dopřeje několikrát denně.
- 63 % těch, co kávu pijí, tak činí převážně kvůli chuti.
- 10 % ji nekonzumuje vůbec.
- 43 % si ji dává na povzbuzení nebo když se potřebují soustředit.
- 60 % si ji nejčastěji vychutnává doma.
- 6 % ji pije nejraději v kavárně nebo restauraci.
- 66 % pije nejvíce zrnkovou kávu (bez ohledu na způsob přípravy).
- 53 % popíjí kávu instantní.

Zdroj: průzkum společnosti Nielsen Admosphere, rok 2019

Kam se hrabe zelený čaj a ovoce

Pavel Kohout vysvětluje, že kávovníková zrna obsahují nejen kofein, který povzbuzuje činnost srdce, mozku, nervů, ledvin a svalů, ale také spoustu dalších látek, prospívajících našemu zdraví.

„Káva jako čistě přírodní produkt je výborným zdrojem antioxidantů, podílejících se na neutralizaci volných radikálů. Má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce! Volné radikály se do našeho těla dostávají především vzduchem, potravou a tekutinami a poškozují naše buňky.

Způsobují degenerativní poruchy mozku, předčasné stárnutí, oslabení nervového a imunitního systému. Antioxidanty se vážou na volné radikály a neutralizují je ještě předtím, než způsobí škodlivou reakci,“ objasňuje lékař složité pochody v našem těle.

A pokračuje, že podle vědeckých odhadů může káva dodávat až 70 procent antioxidantů přijímaných v potravě, a tím chránit kardiovaskulární systém, případně snížit riziko vzniku rakoviny. „Tedy obecně řečeno pozitivně působit na zdraví člověka,“ shrnuje, ovšem rychle dodává, že účinky kávy se u každého z nás projevují individuálně.

„Při posuzování otázek prospěšnosti či škodlivosti kávy by mělo být zohledněno několik důležitých faktorů – například zdravotní stav konzumenta, počet vypitých šálků nebo druh kávy,“ uvádí. Pokud nám způsobuje obtíže jako bušení srdce nebo pálení žáhy, měli bychom ji vysadit. Stejně tak by měli být opatrní lidé s neléčenou hypertenzí.

Odborníci se podle slov Pavla Kohouta shodují na tom, že za přiměřené pití kávy lze označit denní konzumaci 4 až 6 šálků denně, což by mělo odpovídat přibližně 300 mg kofeinu. Z již zmiňovaného průzkumu kávových zvyklostí našinců vyplývá, že pijeme v průměru 3 až 4 šálky denně. Také podle jiných studií nejsme v tomto ohledu velkými pijany.

Na základě výsledků vědeckých bádání Pavel Kohout vyvrací i lékaři nemálo podporované tvrzení, že těhotné a kojící ženy si musí kávu zcela odepřít.

„Většina žen se nemusí své oblíbené kávy vzdát ani v tomto období. Studie prokázaly, že malé množství kávy v těhotenství (do 150 mg kofeinu denně, to jsou 2 až 3 šálky) nemá negativní vliv na vývoj plodu ani na vznik komplikací. Při kojení je povolená dávka kofeinu 200 mg denně.“

Každému podle jeho chuti

Základem by měla být samozřejmě kvalita, což nebudou splňovat nejrůznější předpřipravené směsi, obsahující především kvanta cukru. Co se týká způsobu přípravy kávy, je to na nás.

„Nemyslím si, že je jeden způsob přípravy kávy, který by se mohl označit slovem nejlepší. Je to otázka chuťových preferencí,“ říká Štěpánka Vantuchová Havrlíková, jež ovšem zdůrazňuje důležitost dodržování správných postupů.

„Každý způsob přípravy kávy vyžaduje jiný způsob mletí, dávkování, množství vody a podobně k dosažení nejlepšího nápoje,“ naznačuje, že příprava voňavého šálku je tak trochu věda. Sama nemá jeden oblíbený typ, i když nejčastěji pije espresso a nejraději má kávu, kterou jí připraví manžel.

Týdeník Květy
zpravodajsko-společenský týdeník pro celou rodinu
Víme, co se děje kolem vás. Týdeník Květy přináší klíčové informace, podrobné analýzy, rozebírá aktuální témata, objevuje nové fenomény a trendy, analyzuje spotřebitelské problémy, přináší zajímavé události i profily a rozhovory s osobnostmi z domova i ze světa. Součástí časopisu je vložený týdeník TV magazín s TV programem. Titul je určen pro aktivní rodinu - jde vlastně o jakéhosi rodinného zpravodajského průvodce současným světem.

„Ráno začínám nápojem typu cappuccino – tedy kombinací espressa a teplého zpěněného mléka, po obědě na podporu trávení si nejvíce vychutnám klasické espresso a odpoledne či navečer opět preferuji jemnější kávu, takže klidně french press, nějakou filtrovanou kávu či opět espresso,“ usmívá se.

Vypráví, že kouzlo kávy objevila ve svých 25 letech díky pracovní cestě do Itálie. Do té doby ji nepila – a od té doby nepřestala. „Svět kávy se neustále vyvíjí a nápoje z ní nabízí neuvěřitelné množství možností, a to jak při využití různých způsobů její přípravy, tak možnostmi kombinací nad rámec ‚jen‘ černé kávy,“ líčí, proč si tento nápoj zamilovala natolik, že se mu věnuje i profesionálně.

„Kávu piji velmi často, v mimořádných situacích spojených s návštěvami kaváren či degustacemi i desítky denně, v běžných dnech řekněme kolem pěti šálků. Ale jsou i dny, kdy nevypiji žádnou – ať už proto, že není vhodná příležitost, nebo na ni nedostanu chuť,“ přiznává Štěpánka.

V rámci Školy kávy vede také kurzy domácí přípravy tohoto nápoje, na něž podle jejích slov chodí lidé od 30 do 90 let, muži asi ve stejné míře jako ženy. „Někteří přijdou proto, že milují kávu a účast na kurzu dostali jako dárek k narozeninám či Vánocům, ostatní proto, že je pro ně káva také srdeční záležitostí a chtějí se zlepšit v její přípravě a zároveň se dozvědět něco více i o způsobech, které dosud nevyzkoušeli,“ popisuje.

Účastníci se prý nejvíc zajímají o správné používání moka konvičky a o to, jak si připravit co nejlepší espresso či cappuccino na domácím kávovaru. „A nejzvědavější jsou na Karlovarský příbor, jelikož tento původně český celoporcelánový překapávač není moc známý. Jedná se o český patent Klášterecké porcelánky (Thun) z přelomu 19. a 20. století.“

Kupovat kvalitu a nehamounit

Ačkoli u nás už existuje spousta opravdu dobrých kaváren s kvalitně proškolenými baristy a míst, kde dostaneme jen obarvenou vodu, je čím dál méně, podle průzkumů si kávu nejčastěji vychutnáváme doma.

Abychom si ale skutečně „šmákli“, je třeba dodržovat správné postupy. „Různé nešvary nám zhoršují maximální požitek z chuti připraveného nápoje,“ podotýká Štěpánka Vantuchová Havrlíková, která za nejzásadnější považuje u tzv. turka dlouhý kontakt horké vody s lógrem i skutečnost, že kávu často pijeme po velmi dlouhé době od zalití.

„Pokud mohu doporučit jednoduché vylepšení kvality takto připraveného nápoje, je vhodné jej za cca 3–4 minuty po zalití slít a oddělit tak nápoj od lógru.“ Častou chybou také je zalití kávy (mleté i instantní) vroucí vodou. Měla by mít teplotu cca 90 °C, čehož docílíme, když odstavíme rychlovarnou konvici ihned po dosažení bodu varu a počkáme asi půl minuty.

V posledních letech se neustále rozšiřuje nabídka přístrojů pro domácí „výrobu“ kávy. Bezstarostnou přípravu umožňují kapsle: zaručují stabilní výsledek, aniž by se člověk musel zabývat technologií přípravy. Jejich nevýhodou je ale fakt, že zatěžují životní prostředí, a také to, že výsledek nemůžeme nijak ovlivnit a třeba nápoj vylepšit. Z těchto důvodů roste obliba kávovarů s vestavěným kávomlýnkem.

„U nich zůstává často zrnková káva dlouhodobě uložena v násypce, což snižuje kvalitu zrn a aromatické vlastnosti,“ varuje ovšem odbornice a doporučuje pro jakýkoliv způsob přípravy odebrat z originálního balení a pomlít vždy jen takové množství, které potřebujeme pro právě připravované nápoje.

„Kvůli zachování intenzity aromat a chuti je také vhodné kupovat si vždy jen tak velké balení kávy, které spotřebujeme od prvního otevření ideálně do jednoho týdne, maximálně dvou,“ nabádá ty, co kupují cenově výhodnější velké množství.

Pro pobavení a ilustraci skutečnosti, že mnohá z dnešních doporučení znali dobře i naši předci, odkazuje Štěpánka Vantuchová Havrlíková na publikaci O výživě lidského těla a o důležitějších potravách našich od Karla Starého z roku 1868:

Benefit pro nové předplatitele:
e-kniha o imunitě v PDF podobě
(v případě předplatného na 3 a 12 měsíců)

„Chce-li hospodyně vařiti dobrou kávu, musí: 1. kupovati dobré druhy, 2. pražiti je jak se patří a 3. musí připravovati nápoj tak, aby obsahoval veškeré cenné a výživné součástky praženého zrna. Co se kupování kávy dotýče, samo sebou se rozumí, že se hospodyně nikdy nebude zaopatřovati kávou již mletou a že i při koupi kávy pražené bude opatrná a vybíravá. Nejlépe jest kupovati kávu surovou, protože tu teprve člověk vlastně vidí, co kupuje.“

Klidně můžeme vzít ony dávné rady doslova. I v dnešní době se totiž dají koupit domácí pražičky kávy a nepražená kávovníková zrna…

Současný hit: espresso & tonik

„Jedním z nejoblíbenějších letních trendy nápojů posledních let je asi espresso & tonik – nejenom proto, že je jeho příprava jednoduchá, ale také s ohledem na opravdu osvěžující chuť,“ říká Štěpánka Vantuchová Havrlíková ze Školy kávy.

Za zrodem populárního letního nápoje stojí zakladatelé švédské pražírny Koppi Anne Lunellová a Charles Nystrand.

Jak na to?

  1. Naplňte velkou sklenici (350 ml) po okraj ledem.
  2. Nalijte tam kvalitní tonik a nechte ho zchladit na ledu, než připravíte espresso. Pokud chcete nápoj dozdobit, nyní přidejte několik plátků citronu nebo limetky.
  3. Připravené espresso jemně nalijte na led a ihned servírujte.

Výsledná chuť nápoje se odvíjí nejen od použitého toniku, ale pochopitelně také od kvality připraveného espressa. Anne Lunellová doporučuje kombinovat spíše s kávami, které vynikají ovocnou chutí.

Jak je to doopravdy

Spoluzakladatel Institutu kávy, gastroenterolog doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., uvádí na pravou míru to, co se o kávě traduje.

✘ ŘÍKÁ SE: Zvyšuje krevní tlak.
✔ PRAVDA: Běžné dávky rizikové nejsou, kávu si mohou dovolit i lidé s kardiovaskulárními nemocemi. U toho, kdo kávu nepije pravidelně, může dojít k mírnému zvýšení krevního tlaku, ale na kofein se rychle vyvine tolerance a tlak se vrátí na výchozí hodnotu.

✘ ŘÍKÁ SE: Podporuje vznik rakoviny.
✔ PRAVDA: Původní obavy z možných karcinogenních účinků kávy rozptýlily nejnovější výzkumy a studie. Naopak byla zjištěna negativní korelace mezi pitím kávy a zhoubnými nádorovými chorobami. Tento ochranný efekt kávy se připisuje obsahu antioxidačních látek. Pozitivní zdravotní účinky (antikarcinogenní, antiaterogenní, antidiabetické a další) jsou dnes už tak zřejmé, že se zmínky o nich dostaly i do učebnic klinické dietologie.

ŘÍKÁ SE: Dehydratuje a je močopudná.
PRAVDA: Káva organismus nedehydratuje, je naopak významným příspěvkem k celkovému dennímu příjmu tekutin. Doporučené denní množství kofeinu představuje 4 až 6 šálků, tj. asi půl litru kávy. Tato dávka nepůsobí silně močopudně. Po počáteční konzumaci kávy se sice zvyšuje potřeba močení, ale ta při další konzumaci již nestoupá. Jinak je tomu v případě přehnaného pití kávy, které se projevuje vylučováním zdraví prospěšných látek z těla (vápníku a jiných minerálních látek) a také celkovým odvodněním. V takovém případě je vhodné doplňovat do organismu vodu.

✘ ŘÍKÁ SE: Nemá se pít nalačno.
✔ PRAVDA: Kofein povzbuzuje produkci žaludečních šťáv, a tím připravuje trávicí systém na trávení potravy. Je tedy lepší, pokud je káva následována konzumací jídla. Přesto by u zdravého člověka neměla vyvolat zdravotní obtíže. U pacientů se zánětem žaludku nebo vředovou chorobou žaludku je vhodné si kávu odpustit.

ŘÍKÁ SE: Způsobuje žloutnutí zubů.
✔ PRAVDA: I když se traduje, že pití kávy negativně působí na zabarvení a kvalitu zubní skloviny a souvisí s tvorbou zubního plaku, odborné studie to vyvracejí. Žloutnutí skloviny je dlouhodobý proces, který ovlivňuje mnoho faktorů. Italští vědci z univerzity v Anconě narazili při laboratorních testech kávy na látku, která zabraňuje šíření bakterií napadajících zuby a způsobujících jejich kazivost.

Víte, co je co?

ESPRESSO: 
nápoj o objemu zhruba 20 až 30 ml vyrobený ze 7 g kávy při tlaku 9 barů a teplotě kolem 90 až 95 °C. Káva vytéká asi 20 až 30 sekund.

RISTRETTO: „zhuštěné“ espresso do objemu 15 až 20 ml, připravuje se ze stejné dávky jako espresso a podobným způsobem. Liší se stupeň pražení a doba průtoku v kávovaru.

ESPRESSO DOPPIO: dvojité espresso

ESPRESSO LUNGO: espresso „prodloužené“ dle chuti čistou horkou vodou. Nejčastěji bývá připraveno espresso 20–30 ml do šálku pro cappuccino, tedy o objemu cca 150 ml, k němu je servírována konvička s čistou horkou vodou a zákazník si sám naředí nápoj dle chuti. AMERICANO: espresso doplněné horkou vodou v poměru 1:5

ESPRESSO MACCHIATO: espresso s kapkou mléčné pěny

CAPPUCCINO: našlehané horké mléko se nalije do espressa. Mělo by mít 1 až 2 cm mléčné pěny, zbytek nápoje v šálku tvoří espresso a teplé mléko.

FLAT WHITE: moderní varianta cappuccina z espressa doppio, mléka je méně.

CAFFÈ LATTE: od cappuccina ho odlišuje celkový objem (200 až 250 ml), obsahuje více mléka a jen minimum pěny.

LATTE MACCHIATO: na rozdíl od caffè latte se do sklenice nejprve naleje našlehané mléko a až pak espresso. V Itálii jde o nápoj pro děti – do teplého našlehaného mléka dostanou kapku espressa, varianta pro dospělé představuje mléko zakápnuté částí espressa a zbytek je v konvičce s možností dolití do nápoje.

CAFÉ AU LAIT: není to synonymum ke caffè latte, připravuje se z překapávané kávy a mléka.