Kliknutím zvětšíteNechystáte se náhodou začít běhat? Běh je jednou z nejoblíbenějších a nejpřístupnějších forem cvičení a aktivního odpočinku. Různé odhady říkají, že běhá 30–42 procent Čechů.
„Díky běhu mají lidé dobrou fyzickou i psychickou formu, udržují si přiměřenou váhu a také zlepšují svou kardiovaskulární kondici.,“ říká ortoped Jiří Janďourek z rehabilitačního centra Sarema Liberec.
Nejčastější chyby začínajících běžců:
Ze své ordinace ale Jiří Janďourek moc dobře zná, že jak stárneme, klouby se postupně opotřebovávají a zejména běžci ve středním a vyšším věku jsou náchylní k obtížím a zraněním v oblasti kolenních a kyčelních kloubů. Ty jsou, jako nosné klouby, při běhu zatěžovány nejvíce.
Každopádně to podle lékaře rozhodně neznamená, že by člověk ve středním nebo klidně i vyšším věku neměl běhat. A náš nejznámější běžec Miloš Škorpil jen potvrzuje, že trend běhání je v české populaci opravdu narůstající.
„Nevím, zda jste to také zaznamenali, ale vnímám to stále silněji, a sice že muži, jakmile jim odbije čtyřicet, tak jako by se na jednou probudili a chtějí na sobě začít pracovat, něco dokázat. Ne v osobním, nebo profesním životě, ale po fyzické stránce. U žen pozoruji podobnou chuť, ale na rozdíl od mužů, kteří nad tím až tak nepřemýšlí a jdou do toho, ženám jako by někdo nakukal, že ve čtyřiceti už to nejlepší mají za sebou a nemá cenu se o nic moc pokoušet, což je hloupost,“ tvrdí Miloš Škorpil.
O běhu uvažují i lidé po šedesátce
Miloš Škorpil je také běžeckým trenérem a každý rok zažívá, že se na něj obrací více a více lidí, kterým je čtyřicet až šedesát plus, někdy dokonce i sedmdesát plus a zajímá je, jestli je ještě zdravé a možné v tomto věku začít běhat.
„Dost často jsou to lidé s nadváhou a problémy s velkými klouby, jako jsou kolena a kyčle. Také je dost často bolí záda. Ty problémy si „uhnali“ tím, že si moc nakládali v osobním a pracovním životě, a na sebe neměli čas,“ je trenér přesvědčený. Není ale dobré se vzdát, naopak, postupným zavedením třeba pravidelného běhání do života se lze uzdravit.
Nahrává se anketa …
Bolesti zad a kolen navzdory
Šestačtyřicetiletý Jakub, který s Milošem Škorpilem trénuje, vypráví: „Ve dvaceti jsem byl mladý a silný, hodně chodil. Pak mě pohltila práce a ve čtyřiceti jsem měl 108 kilo. Prvních deset jsem shodil pomocí úpravy stravy a pak začal běhat, a to i přesto, že mě bolela záda a kolena. Optimálním nastavením běžeckého tréninku vzhledem k mému zdravotnímu stavu a fyzické kondici, jsem se zbavil nadváhy i zdravotních problémů, včetně psychických. Dnes už mám za sebou několik půlmaratonů i maratonů a cítím se po všech stránkách mnohem lépe než z doby před během.“
Po porodech měla metrák
Inspirující je i příběh dvaačtyřicetileté Lucie, která podle svých slov byla před dvěma porody mladá, krásná a fit. Po nich a po pár dalších letech bez času na sebe najednou měla metrák.
„Doktor byl k mému rozhodnutí, začít běhat, velmi skeptický, ale nenechala jsem se odradit. Teď po dalších pěti letech mám zpátky svou váhu, vrátila se mi energie a dobrá nálada, což oceňuji nejen já sama, ale celé moje okolí,“ usmívá se Lucie. Stačilo se nevzdat a začít se hýbat s rozumem.
Nejdřív to byla chůze, pak indiánský běh a nakonec běh. S hýbáním se jí změnily i stravovací návyky, už se nemusela „dobíjet“ sladkostmi a jinými laskominami. No a v neposlední řadě získala čas, který má jen na sebe, a to je k nezaplacení.
Není třeba se hned rozběhnout
Hodně lidí by rádo začalo běhat, ale zároveň mají k běhání odpor, ještě si pamatují, jak to bolelo a jak jim bylo špatně, když ve škole měli běžet 1500 metrů, nebo dvanáctiminutovku.
„Proto lidem, kteří se už rozhodli, že to, jak vypadají a jak se po zdravotní stránce cítí, už je na hraně a že pokračovat dál ve stejném životním stylu by mohlo být pro ně i fatální, radím: nemusíte nutně začít běhat, začněte tím, že obden půjdete na půl až hodinu ven,“ říká Miloš Škorpil.
Miloš Škorpil: Co nejrychleji, nejdál a s co nejmenší námahou:
„Oblečte se podobně jako na výlet do přírody, ale o trochu méně, přeci jen se budete trošku usilovněji hýbat. Chvilku jděte jako na vycházce, chvilku rychleji. Po čase zaměňte rychlou chůzi za pomalý běh. No a za pár týdnů zjistíte, že už běháte a ani to nebolelo a nebolí a vlastně je to fajn,“ dodává.
Hlavně nepřepálit začátek
Na co si dát coby běžecký začátečník pozor upozorňuje fyzioterapeutka Zuzana Sladká z rehabilitačního centra Sarema Liberec. Nejčastější chybou u začínajících běžců je podle ní přepálený začátek.
Fyzioterapeutka Zuzana Sladká z rehabilitačního centra Sarema Liberec
„To znamená, že bez rozcvičení chtějí běhat rychle a hodně kilometrů. Také dělají některé typické chyby, například běhají po tvrdém asfaltu typu cyklostezka. Zapomínají na kompenzaci zatížení, na protažení. Chybí u nich posilování středu těla, nemají správné držení těla, dýchání, leckdy bývá špatná technika běhu a podobně,“ vysvětluje Zuzana Sladká.
Recept na běhání do vysokého věku
Běžce samozřejmě mohou potkat nejrůznější obtíže a bolesti kolenních kloubů. „Pokud se i přes veškerou snahu a prevenci u vás poškození kolenního kloubu objeví, vyhledání lékařské pomoci a dodržování doporučeného léčebného plánu za účasti lékaře a fyzioterapeuta, může pomoci minimalizovat bolest a zabránit dalšímu poškození kolenního kloubu,“ zdůrazňuje ortoped Jiří Janďourek.
Možnosti léčby se podle něj pohybují od nefarmakologických metod, jako jsou fyzikální terapie a cvičební programy, až po medikaci a v nejtěžších případech operační léčbu. „Při dodržení principů prevence a časné léčby lze ale tento krásný sport provozovat bez větších zdravotních obtíží až do vysokého věku,“ povzbuzuje lékař.
Dědku raď
Běžecký trenér a zakladatel běžecké školy Miloš Škorpil„Bolí vás kolena? Tak mám pro vás pár dědkovských rad,“ říká Miloš Škorpil. „Před rokem 1989 jsme bolavá kolena mazali opodeldokem. Možná se vám s tímto názvem vybaví, jak paní Milerová vezla Švejka k odvodu.
Dnes najdete těchto mastí v lékárnách velké množství. Mě však nejvíce pomáhá, když si v teplých měsících obalím bolavá kolena do studeného zábalu. Prostě namočím ručník do studené vody a ten si pak kolem kolen omotám. V zimě si je pak namažu nějakou hřejivou mastí. Pokud máte kolena tuhá, tak pomůže nějaký přípravek s kurkumou.
A ještě jsem si vzpomněl, že v zimě jsme si pod kalhoty v místě kolen dávali, aby nám neprochladly, igelitové pytlíky. To ale dnes lépe zvládne vypolstrované funkční oblečení, které chrání nejen kolena, ale třeba i ramena.“
55
Čtenář reportér
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
