V ČLÁNKU NAJDETE:
Hospodaření bez rašeliny je součástí stále oblíbenějšího konceptu přírodních zahrad. Pro každou certifikovanou přírodní zahradu platí, že se tam nesmějí používat umělá hnojiva, pesticidy ani rašelina.
„Rašelina je cennou surovinou. Stal se z ní ale velký byznys, který plundruje životní prostředí. Na své zahradě jsem ji odmítla používat. Každý šikovný zahradník si přece může vyrobit účinnou náhradu,“ říká Alena Zelenková z Janovic nad Úhlavou.
Nahrává se anketa ...
Nenahraditelný kompost
Do substrátů pro běžné pěstování se rašelina přidává jako složka, která udrží vlhkost. „Stejnou službu ale udělá kompost. Doma vyrobený, bez placení a skoro bez práce. Je až s podivem, jak málo lidí kompostuje. Že by je odrazovalo, jak správně kombinovat vrstvy? Jasně, prostřídané uhlíkaté a dusíkaté složky jsou vždycky lepší, ale já se řídím jednoduchým pravidlem: lepší blbý kompost než žádný kompost,“ usmívá se zahradnice.
close
info
Zdroj: se svolením Aleny Zelenkové
zoom_in
Alena Zelenková si vytváří vlastní substráty z kompostu.
Kyselomilné rostliny, jako jsou rododendrony, azalky či kanadské borůvky ale kyselou reakci potřebují. A ta není na našich půdách úplně obvyklá. Většina půd u nás má totiž neutrální pH.
„Když chce zahradník pěstovat třeba kanadské borůvky, tak si koupí pytle se substrátem, které obsahují rašelinu. To je ten okyselovač. Kyselou půdu ale najdete také na horách a v jehličnatých lesích. Jít do lesa na hrabánku se však taky nesmí, naruší se tím lesní ekosystém,“ vysvětluje Alena Zelenková.
Rašelinový byznys je podle Aleny Zelenkové nafouknutou bublinou.
Král spořivosti
„Fascinuje mě, že když jdete nakoupit kyselé substráty, tak tam mají speciál na borůvky, další na azalky a jiný zase na rododendrony. Uvnitř jsou ale stejné kyselé substráty. Mám letitou zkušenost, že to jde i bez rašeliny. Můj táta zahradničil celý život a ani jednou nekoupil pytel substrátu. Byl králem spořivosti. Dokonce přivazoval rajčata k vyřazeným hokejkám,“ vypráví s úsměvem zahradnice.
close
info
Zdroj: se svolením Aleny Zelenkové
zoom_in
Zástěny kompostů
U kategorie kyselomilných rostlin rašelinu obyčejným kompostem nenahradíte. Ale i tady je podle zahradnice řešení.
„Založte si kyselý kompost, použít může piliny a větvičky jehličnanů nebo jejich nadrcenou kůru. Koukněte se, kdo v okolí prodává za pár korun piliny. Pokud máte králíky, použijte na dohnojení jejich bobky, ty by měly kyselou reakci podporovat,“ říká Alena Zelenková.
U nich o tyto ingredience není nouze, protože mají zakrslého králíka a morče.
Těžba ve velkém
„Zpočátku mi přišlo logické, že se nemají používat umělá hnojiva a postřiky. Ale nevěděla jsem, co je špatného na rašelině. A samozřejmě, že na samotné rašelině není špatného vůbec nic. Problém je v tom, že se těží velmi necitlivým způsobem. Ještě před sto lety se to dělalo ručně, takže zásahy do rázu krajiny byly pomalé. Dnes se rašelina těží ve velkém,“ uvádí zahradnice.
K šikovným kutilům patří i Petr Živnůstka. Podívejte se na jeho nápad:
Je to podle ní podobné jako s tříděním odpadu. „Lidé si řeknou, že v Číně se chovají extrémně neekologicky, tak proč zrovna oni by se měli omezovat. Myslím si, že každá malá změna je důležitá. Každý má vliv na to, co se děje u něj a každý se může rozhodnout, co bude používat na své zahradě. Já jsem se přiklonila ke konceptu přírodních zahrad. Rašelina tak na mé zahradě nemá místo,“ uzavírá Alena Zelenková.
