Výuku v angličtině nabízejí i středočeské veřejné školy. Je jich ale málo

Výuka některých odborných předmětů v anglickém jazyce (nejde tedy o angličtinu jako cizí jazyk, což je standardem všude) zde není novinkou. „V přírodovědném lyceu to nabízíme od roku 2011, od letošního roku také v rámci veterinářství, řekla Deníku Dobešová.

Byli jsme u reaktoru elektrárny v Dukovanech. A přitom zůstali v Praze

Rozšíření pak má přijít od roku 2024, kdy by tato možnost měla být nabídnuta i v rámci některých předmětů v oboru agropodnikání; patří k nim například chov koní či jezdectví. Nyní bude škola žádat ministerstvo školství o povolení; rada kraje jako zástupce zřizovatele už vyslovila souhlas. Pokud bude vydáno od roku 2024, reálně se s touto výukou začne v roce 2026. Termín se totiž vztahuje k přijímání žáků do prvního ročníku, vlastní výuka v angličtině však začne až od toho třetího.

Hodiny fyziky a chemie v angličtině

Pedagogy vyučující matematiku, fyziku či chemii v angličtině má škola skutečně už od roku 2011 – vedle své odbornosti musí mít i certifikaci na úrovni C1 potvrzující velmi pokročilou znalost jazyka nebo vystudovanou angličtinu – a nyní staví tým i pro další předměty. „Připravujeme je, vysíláme do zahraničí na studium, platíme jim jazykovou školu,“ konstatovala ředitelka, podle jejíchž slov je takovýto přístup v případě odborné školy unikátní v kraji i v celostátním měřítku. „Bilingvní bývají spíše gymnázia,“ poznamenala Dobešová.

Studium odborných předmětů v anglickém jazyce se nyní v Benešově týká desítek žáků. V angličtině pak i maturují, a to včetně vypracování závěrečné práce a její obhajoby. Znalost řeči lze ale využít už během studia – při spolupráci se zahraničními partnery, kdy škola nabízí i praxi ve firmách v cizině. Také o tom bude řeč v rámci dne otevřených dveří, který škola chystá na čtvrtek 9. února: proč nesbírat zkušenosti zároveň v Benešově i v Dánsku?

Z dějepisu je rázem history

Výuku některých předmětů v angličtině nabízí také příbramské gymnázium. Deníku to potvrdila jeho ředitelka Iva Kadeřábková. „A máme rozšířené jazykové vzdělání u jedné větve,“ doplnila. Využívání metody CLIL, což lze shrnout jako výuku předmětu prostřednictvím cizího jazyka, se škole osvědčuje v hodinách dějepisu, základů společenských věd, ale i biologie či zeměpisu.

Dříve škola nabízela i výuku ve francouzštině – to už je ale minulost. A změna nesouvisí s tím, že by nebyl zájem. „Vyškolený kantor nám odešel do důchodu,“ vysvětlila ředitelka. Připomněla také zapojení do přeshraničního projektu Erasmus a výjezdy pedagogů za zkušenostmi do zahraničí.

Na letošní Cenu hejtmanky je nominovaný také ombudsman Petr Ballek z Benešova

Rovněž v Příbrami je výuka v angličtině k dispozici ve třetím a čtvrtém ročníku. A zájem je značný. „Semináře, které jsou 15členné, máme naplněné,“ konstatovala Kadeřábková. Připomněla také, že z angličtiny na příbramském gymnáziu maturuje málokdo. „Skoro nikdo,“ upřesnila s vysvětlením, že škola spolupracuje s jazykovkou v Plzni, což umožňuje získat certifikát potvrzující znalost jazyka – a většina na něj skutečně „dosáhne“. Za to už se platí, avšak podle slov ředitelky nejde o vysokou částku. A díky těmto certifikátům je počet maturujících z angličtiny minimální.

Zdravotníci se učí odborné pojmy

Výuku jednoho předmětu v angličtině nabízejí také zdravotnické školy v Berouně a Nymburce. Ředitel nymburské školy Tomáš Vaněk Deníku řekl, že jde o představení medicínské terminologie v rozsahu jedné hodiny týdně od druhého do čtvrtého ročníku.

„Je to navíc zaměřeno na specifika podle oborů,“ upřesnil s tím, že praktické sestry se více zaměřují na všeobecné pojmy a medicínské prostředí, zatímco zubní technici podrobněji probírají třeba pojmy týkající se ústní hygieny nebo výroby protéz. Tyhle znalosti se mohou později uplatnit v praxi, ale poslouží i u maturity.

Zdrogovaný pes byl na pokraji smrti. Zachránili ho zaměstnanci útulku

Užitečnost v podobě přípravy na část maturitní zkoušky, ale i pro uplatnění v praxi připomněla také ředitelka berounské „zdrávky“ Leona Machková – zde v souvislosti s teoretickým předmětem zaměřeným na zdravotnickou terminologii v angličtině, který je ve třetím ročníku povinný. A získané poznatky prý využijí nejen absolventi, kteří se rozhodnou hledat uplatnění v cizině; užitečné jsou také doma. „V Rehabilitační nemocnici Beroun jsou pacienty i cizinci,“ řekla Deníku.

Protože praxe ukázala na jazykové bariéry kolem domluvy, škola také nabídla pomůcku pro ty, kteří už ve zdravotnictví nějakou dobu působí. „Vytvořili jsme brožuru Komunikace s anglicky mluvícím klientem, kterou jsme dali i k dispozici nemocnicím v Hořovicích a v Berouně,“ připomněla Machková.