V nadcházejících komunálních volbách budou voliči rozhodovat nejen podle toho, jak znají jednotlivé osobnosti, ale také podle řady slibů a plánů představených samotnými kandidáty, sdruženími či stranami. Objevuje se i řada místních specialit, nicméně mnohá témata se často opakují: chodníky a místní komunikace, kanalizace, nedostatek míst ve školkách či školách, dostupnost zubaře i dalších lékařů, sportoviště a dětská hřiště, dostupnost veřejné dopravy, místní obchody…
Hlavně v některých lokalitách kolem Prahy ale sílí i tlaky související s vizí budoucnosti: ať obec vedou lidé, kteří zajistí, aby už se dál nestavělo. A nepřicházeli další lidé, kvůli jejichž přítomnosti se zhoršuje leccos: od dostupnosti školek po dostatečnou kapacitu vodovodu.
Zatímco tam může být zastavení výstavby tím nejvroucnějším přáním, leckde jinde je tendence opačná: snaha hledat rozvojové plochy, kde by se mohlo stavět. V té souvislosti ale zvedá varovný prst náměstek Snížek, který má v radě kraje na starost oblast regionálního rozvoje a územního plánování: rozšiřovat zastavěné území určováním dalších zsatavitelných ploch nelze donekonečna.
Loni se přitom v celokrajském pohledu podíl zastavěného území společně se zastavitelnou plochou přehoupl už přes 12 procent. V nejbližším okolí Prahy, a zejména v oblasti na severovýchod od metropole, jsou však tato čísla ještě podstatně vyšší.
Za pět let byly zastavěny skoro čtyři tisíce hektarů
„Rozloha Středočeského kraje je 10 928,35 kilometru čtverečního. V roce 2016 tvořily zastavěné území a zastavitelná plocha 1254,34 kilometru čtverečního, tedy 11,48 procent rozlohy kraje. V roce 2021 to bylo 1321,25 kilometru čtverečního, což je 12,09 procenta rozlohy kraje,“ nabízí Snížek konkrétní čísla dokumentující vývoj v poslední době.
Upozorňuje současně, co rozdíl 0,61 procentního bodu znamená v praxi: řeč je podle jeho slov o 66,91 kilometru čtverečního neboli o 6691 hektaru, které místní zastupitelstva v poslední době vymezila k zastavění. „Pro srovnání: fotbalové hřiště má 0,7 hektaru,“ nabízí Snížek měřítko, jež bude blízké většině lidí.
Nárůst rozlohy území, které obecní zastupitelstva vymezila k zastavění, označil náměstek hejtmanky za „ohromnou plochu“. Přičemž už samo toto hodnocení v sobě skrývá výzvu pro budoucí týmy, které vzejdou z komunálních voleb: při zvažování takovýchto plánů je na místě postupovat uvážlivě. „Pokud se nezmění veřejný zájem, ze Středočeského kraje se postupně stane město,“ míní Snížek. A připojuje další konkrétní údaje: aktuální zastavitelná plocha dosahuje 36 156 hektarů; přírůstek zastavitelné plochy za posledních pět let činí 2864 hektary. Během těchto pěti let se zastavělo 3827 hektarů.
„Dobrou zprávou je, že již není možné vymezovat zastavitelnou plochu na bonitách půd 1 a 2. Tedy nelze zabírat tu nejkvalitnější zemědělskou půdu,“ uvedl Snížek na facebooku. Současně si však posteskl: stav a výhled jsou takové, že se ve Středočeském kraji hodně staví – a hodně stavět bude. „A když se zastaví zastavitelná plocha, obecní zastupitelstva vymezí novou,“ konstatoval náměstek hejtmanky.