Podle nich je definovaný základ nabízený krajem – označovaný jako „standard“ – a pokud samosprávy chtějí pro své občany nějaké spoje navíc, musí připlatit. To je podle slov krajského radního pro oblast veřejné dopravy Petra Boreckého (STAN) mimo jiné má vést ke zvážení, zda jejich lidé opravdu potřebují, aby nadále jezdilo vše, nač dosud byli zvyklí. Především však Borecký zdůrazňuje, že uplatňování standardů vnáší do placení za dopravu pořádek nastavením spravedlivého poměru spolufinancování.

V minulosti se vedla různá jednání a byly uzavírány různé dohody, z nichž vzešly rozmanité platby: někde platili více, jinde méně – obce či jejich svazky totiž měly s dopravci uzavřeny i samostatné smlouvy – a stovky obcí neplatily nic. Model podle standardů dopravní obslužnosti, prý jednoznačně spravedlivější, má platby zásadně změnit. Vyvolává to emoce, jestliže někde mají platit nově nebo o dost přidat. Naproti tomu jinde ušetří; třeba v Úvalech na Praze-východ, kde je Borecký starostou.

Dohody už má sedm set obcí

Vyjednávání zástupců kraje s obcemi podle Šímových slov „úspěšně pokračuje“. „Kraj je již na spolufinancování domluven s více než 80 procenty obcí,“ konstatoval mluvčí. Středočeští radní ve čtvrtek pověřili příspěvkovou organizaci IDSK, Integrovanou dopravu Středočeského kraje, aby v projednávání s obcemi dále pokračovala.

„Kraj nyní bude vystupovat jako jediný objednatel, který bude zajišťovat dopravní obslužnost celého kraje. Samotné smlouvy poté uzavírá příspěvková organizace IDSK,“ konstatoval Borecký, jak se model standardů dopravní obslužnosti uplatní v praxi. „Naším cílem bylo nastavit jednotný klíč pro výpočet příspěvku obcí do systému. Nová pravidla zohledňují nejen počet obyvatel, ale také význam linky na obslužnosti lokality a četnost spojení. Obce se nově podílejí i na financování železniční dopravy,“ shrnul novinky.

Ne všech 1144 obcí a měst v kraji se však výpočty podle nových standardů týkají. Zhruba dvě stovky mají dopravní obslužnost, která stanovený „standard“ nepřevyšuje. Těch s plánovaným nadstandardním rozsahem je pro letošní rok 958. Z nich měl kraj ke konci března uzavřeny smlouvy o spolufinancování obslužnosti se 665. S dalšími 111 jednání spějí k závěru.

Někde už je jasno i v případech, kdy se starostové ohradili proti krajem požadované částce s tím, že je příliš vysoká, případně proti samotnému placení, když to dosud šlo bez něj. „Většinově byl nalezen vzájemně akceptovaný kompromis, spočívající v úpravě rozsahu provozu, ať již jeho redukcí, nebo jinou optimalizací,“ popsal Borecký cestu k úsporám v podobě seškrtání rozsahu spojů. Už se to stalo na Rožmitálsku, úpravy kraj připravuje na Podbrdsku, Mnichovohradišťsku, Dobrovicku či Stochovsku. „Předpokládáme, že i s těmito obcemi uzavřeme jednání do konce června,“ míní radní.

Někde platit odmítají

Zůstává nicméně část samospráv, které se do nového krajského systému spojovaného se standardy dopravní obslužnosti zapojit odmítají. Zásadními odpůrci placení zůstávají obě statutární města ve Středočeském kraji: Kladno a Mladá Boleslav. Trvají na tom, že zajistit dopravní obslužnost je povinností kraje. Pokud se situace nezmění, krajská pravidla zní jasně: omezit dopravní obslužnost pouze na základní rozsah „standardu“: v podstatě minima, jehož zajištění kraji ukládá zákon o veřejných službách v přepravě cestujících. To však zatím není na pořadu dne.

„Jelikož Středočeský kraj považuje obě města za důležité dopravní křižovatky a nechce si brát cestující jako rukojmí, bude oběma městům opětovně předložena nabídka dohody. Pokud ji však představitelé těchto měst nebudou akceptovat, bude kraj, prostřednictvím IDSK, nucen přistoupit k omezení dopravy,“ naznačil radní Borecký možný vývoj. Kdyby na to došlo, zřejmě by to bolestně pocítili nejen místní, ale i lidé z okolí.

Co přesně by to znamenalo, kraj zatím nepřiblížil. S tím, že přesný rozsah těchto opatření odborníci v IDSK „analyzují“. „Kraj stále chce dát prostor pro jednání – a zároveň nechce poškozovat obce v okolí těchto měst, se kterými se již dohodl,“ uvedl k tomu mluvčí.