Vzdělání a úspěchy na trhu práce mají Romům zlepšit život

Zlepšení má ve středních Čechách přinést uplatňování dokumentu Strategie romské integrace Středočeského kraje na léta 2022–2026, který krajští radní 30. května předloží ke schválení zastupitelům. Prostřednictvím konkrétních opatření v oblastech vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdraví má pomoci s řešením sociálně ekonomických problémů Romů, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením.

Cestou ke změně je systematická práce

Právě Romové tvoří „nemalou část“ obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách, upozornil středočeský radní pro oblast sociálních věcí Martin Hrabánek. Je současně starostou Slaného v kladenském okrese, a tak má tuhle zkušenost nejenom z pozice krajského radního. A podle jeho slov dosavadní zkušenosti z praxe ukazují, že v integraci Romů je třeba klást důraz právě na překonávání sociálně ekonomického vyloučení.

Kontrola nákladních vozidel na dálnici: dvě ze tří byla přetížena

„Je nutné dosáhnout změn nejen v sociálně ekonomické situaci, ale i při odstraňování nepřijatelných rozdílů mezi Romy a většinovou částí společnosti,“ zdůraznil krajský radní. Podle jeho slov ke změnám povede pozornost věnovaná jak jednotlivcům, tak rodinám žijícím v sociálně vyloučených lokalitách – a to v podobě systematické, kontinuální a přiměřené podpory pozitivního rozvoje romské menšiny.

Právě o tom hovoří připravená strategie integrace, která se zaměřuje na čtyři základní okruhy. „První část je věnována oblasti zaměstnanosti, která ovlivňuje stabilizaci životní situace Romů. Na oblast zaměstnanosti poté navazuje vzdělávání, které je zásadní pro úspěšnost na trhu práce – a pro sociální vzestup romské menšiny. Následuje oblast bydlení a s ní úzce související oblast zdraví; poslední oblastí jsou sociální služby,“ shrnul radní Hrabánek zájmové oblasti koncepčního materiálu, který připravil obor sociálních věcí krajského úřadu s využitím poznatků také z odboru školství. Čerpal současně i z vládních strategií zaměřených na romskou integraci, sociální začleňování či boj proti sociálnímu vyloučení. Podkladem se ale staly i připomínky „z terénu“: od policie, úřadu práce, obcí s rozšířenou působností, poskytovatelů sociálních služeb působících v sociálně vyloučených lokalitách či pracovišť Agentury pro sociální začleňování.

Koncentrace komplikací na sever od Prahy

Sociálně vyloučených lokalit s romskými obyvateli jsou ve středních Čechách evidovány desítky, a to s největší koncentrací na sever a severozápad od Prahy na území okresů Kladno a Mělník: zhruba v oblasti vymezené obcemi a městy Klobuky, Kladno, Libčice nad Vltavou a Horní Počaply; sem patří třeba i Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Slaný, Spomyšl, Zákolany, Zlonice či Želenice. Další výraznější výskyt je evidován ve východní části kraje zhruba v pásu od Bakovska přes Mladoboleslavsko a Kolínsko po Kutnohorsko.

Unikátní stroj opravující koleje měří víc než kilometr. Pomůže zkrátit omezení

Tak trochu mezi těmito oblastmi leží třeba nevelká obec Boreč; jako spíše izolovanější enklávy se pak jeví třeba Králův Dvůr, Poříčí nad Sázavou nebo Příbram. V některých tradičních průmyslových městech je za vyloučené lokality s negativními jevy, jež jsou s tím spojeny, považováno třeba i několik navzájem nesouvisejících oblastí. V souvislosti se stesky nad jejich stavem se často objevuje (a také opakuje) konstatování, že přijímaná opatření se zaměřují na řešení důsledků a nikoli primárně na příčiny. S tím, že hlavní důraz by měl být kladen zejména na vzdělávání sociálně slabých; třeba izolované snahy o zlepšení bydlení výraznější úspěchy nepřinesly.