„Dudek byl na pastvinách pozorován opakovaně, někdy i vícekrát za den. Během předchozích tří let jsme jej přitom v těchto místech nespatřili vůbec,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích.

Vůbec poprvé dudka na pastvinách zahlédla v dubnu výprava ornitologů ze Slovenska, kteří byli v rezervaci na exkurzi, a to nedaleko Milovic. Další vědci pak dudka během léta opakovaně pozorovali na pastvině zubrů u Benátek nad Jizerou. Odborníci přitom dudka na pastvinách vyhlíželi od roku 2015, kdy byli velcí kopytníci do rezervace v bývalém vojenském prostoru vypuštěni.

V minulosti se dudek v těchto místech vyskytoval. Kvůli postupnému zarůstání krajiny po ukončení vojenské činnosti se však jeho stavy postupně snižovaly. V okolí současné rezervace velkých kopytníků byl sice dudek i v minulých letech občas pozorován, ale paradoxně nebyl až do letošního roku viděn právě v otevřených plochách, které jsou jeho biotopem. Husté a vysoké trávníky, které oblast pokryly před příchodem velkých kopytníků, mu totiž znemožňovaly lov kořisti - velkého hmyzu. Zdá se však, že dudek nyní začal objevovat krátkostébelné trávníky vytvořené v posledních letech pastvou. „Ve spolupráci s ornitology jsme proto v rezervaci umístili speciální budky pro dudky. První v roce 2016, další v letošním roce,“ uvedl Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina. Hnízdění dudků v budkách zatím vědci nezaznamenali, ale jeho opakovaný výskyt na pastvinách naznačuje, že v těchto místech opět nachází vhodné podmínky pro život.

Návrat dudků do rezervace by mohl být dobrou zprávou v jinak smutném příběhu tohoto výrazného ptačího druhu. Dudek chocholatý patří mezi ptáky české krajiny, u kterých došlo k poklesu populace a vymizení tohoto druhu z řady oblastí střední Evropy. V České republice se jen za posledních třicet let rozšíření dudka zmenšilo o více než polovinu.

Jednou z příčin úbytku dudka je chemizace zemědělství, včetně ošetřování domácích zvířat vysoce toxickými přípravky proti parazitům. Běžně užívané prostředky jsou totiž prudce jedovaté pro brouky a další hmyz, jehož larvy v trusu zvířat jsou významnou potravou dudků. „Přílišné užívání antiparazitik je jednou z hlavních příčin ubývání brouků, kteří trus odstraňují z pastvin. Jenomže právě tito brouci pastviny nejen uklízí, ale také je zúrodňují a navíc představují vydatný zdroj potravy řady hmyzožravých živočichů, včetně dudka,“ upozornil Miloslav Jirků.

Ornitologové proto návrat velkých kopytníků do krajiny vítají. „Úbytek dudků v naší krajině jde ruku v ruce s tím, jak z venkova mizí pasoucí se dobytek a také s přílišnou chemizací prostředí. Není divu, že se dnes už vzácní dudci zajímají o pastvinu divokých koní, zubrů a praturů, kde nachází dostatek potravy v trusu těchto zvířat neošetřovaných toxickými medikamenty,“ konstatoval Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické.

Dudci přitom nejsou jediným ptačím druhem, kterému pastva velkých kopytníků prospívá. Svědčí o tom zkušenosti z dalších rezervací, kam se přesunula část divokých koní z Milovic. „V Ptačím parku Josefovské louky pozorujeme, že trus divokých koní je velmi atraktivní například pro silně ohrožené bahňáky bekasiny otavní, které jsou podobně jako dudek vyzbrojeny dlouhým zobákem, jímž v trusu intenzivně loví hmyz,“ dodal Břeněk Michálek.

Kromě larev hmyzu v trusu velkých kopytníků láká dudky do milovické rezervace také pestrá nabídka další potravy. Loví například cvrčky, kterým se díky pastvě divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v Milovicích daří. Cvrček totiž dává přednost krátkostébelným trávníkům, které pastva vrací do krajiny.

Vědci budou výskyt dudka v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou dále sledovat. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že by jejich stavy mohly vzrůstat. „Kolegové z obdobné pastevní rezervace Oranienbaumer Heide v Německu nás upozornili, že když s pastvou velkých kopytníků začínali, dudci u nich nehnízdili. Nyní v lokalitě registrují několik desítek hnízdících párů tohoto ohroženého druhu,“ zmínil Miloslav Jirků.

I v Milovicích budou vědci sledovat, zda dudek v lokalitě zahnízdí. Právě to bude rozhodujícím signálem, že se do těchto míst definitivně vrátil. Kromě hnízdních budek umístěných ochranáři tak bude důležité ponechávat v okolních lesích staré stromy, kde by mohli dudci najít přirozené dutiny pro vyvedení mláďat. Potvrdit hnízdění by přitom mohla významně pomoci i veřejnost. Dudek potravu pojídá na místě, kde ji uloví. Pokud však s potravou, třeba velkou kobylku či housenku, někam odlétá, je to považováno za důkaz hnízdění.