V daném místě (které dnes nejen rádi navštěvují výletníci, pro něž byla loni vybudována rozhledna, ale také tam příznivci pohanství konají své obřady) se v pravěku nacházelo významné a poměrně rozlehlé hradiště střídající různé osídlení; v jedné etapě svého vývoje bylo i keltském oppidem.

Návrh na úpravu části akropole připravil tým architekta Josefa Pleskota: počítal s vybudováním památníku v podobě betonových prvků geometrických tvarů, jež by na povrchu přesně kopírovaly platformy odkryté při archeologickém výzkumu, na nichž původně stály dřevěné objekty. Z těchto pozůstatků nyní na místě návštěvníci neuvidí nic; jsou skryty pod vrstvou navážky.

Velká evropská letiště po pandemii kolabují, může za to především nedostatek personálu. Ilustrační foto
Rodina z Kolína uvízla v Miláně. Zrušili jim let, pomoci se nedočkali

Proti možnému použití betonu na významné archeologické lokalitě se zvedla silná vlna protestů. Z nedávné odborné debaty vzešel návrh, že by se dalo uvažovat o variantě, kdy by byl beton nahrazen kamenem místního původu. Právě o této upravené verzi projektu měla být na řeč na veřejném projednání, svolaném na čtvrtek 16. června do dolnobřežanské školy. Přiblížit nové představy o možné podobě záměru, označovaného jako zpřítomnění lokality, měli jak architekt Pleskot, tak představitelé Archeologického ústavu Akademie věd ČR a Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.

Toto setkání se však prozatím neuskuteční. Dva dny před plánovaným termínem bylo zrušeno a odloženo zatím na neurčito. Důvodem je reakce na nedělní náhlé úmrtí starosty obce Dolní Břežany Věslava Michalika (STAN).