V případě orné půdy zmizelo 7920 hektarů, což je o 1,43 procenta méně za sledované období. Chmelnic zmizelo rovnou 8,83 procenta výměry (294 hektarů), vinic 3,53 procenta (12 hektarů). Méně je i lesů: a sice o 1,87 procenta, což na výměru znamená 5726 hektarů. Naopak přibylo zastavěné plochy a nádvoří, jak zní název sloupku ve statistice. Ve Středočeském kraji přibylo 436 hektarů zastavěné plochy.

Srovnat okresy středních Čech není však ve statistice tak úplně snadné. K 1. lednu 2016 totiž došlo k významnější změně hranic v případech několika okresů, a sice kvůli změnám ve vojenských újezdech. V případě středních Čech šlo o zrušení vojenského újezdy Brdy, data jsou tedy zkreslena u okresu Beroun a Příbram.

Největší úbytek orné půdy se tak dá zaznamenat v okresech Praha-západ (o 719 hektarů, tedy 2,62 procenta) a Praha východ (o 1089 hektarů méně, tedy 2,69 procenta). Na třetím místě je Kladno, kde zmizelo 623 hektarů orné půdy, což představuje 1,44 procenta. Podobná je situace u zemědělské půdy, na Praze-západ zmizelo 555 hektarů (1,63 procenta), na Praze-východ 665 hektarů (1,37 procenta).

Co se tyká chmelnic, v Mělníku zmizelo 41 hektarů tohoto typů půdy, což představuje 12,93 procent výměry; v Kladně pak zmizelo 27 hektarů, což je 7,38 procenta. Mělnicko vedle toho přišlo o 15 hektarů vinic, což tvoří 5,77 procenta celkové plochy.

Kraje mají ze zákona ale značně omezené možnosti ve vztahu k ubývání půdy, řekl Miloš Petera, náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí a zemědělství. „ Středočeský kraj již v minulosti přijal prohlášení rady kraje, ve kterém se zavázal bránit novým záborům nejkvalitnější půdy pro umisťování skladových a logistických ploch,“ odpověděl Miloš Petera.

Pokles výměry zemědělské půdy v řádu procent ho znepokojuje, uvedl. „Je to ale velmi složitá věc s obrovskou vazbou na dřívější rozhodnutí orgánů ochrany ZPF ve vztahu na územní plánování a dále ve vztahu k rozvoji obcí. Ke zpomalení úbytku té nejkvalitnější půdy nám do značené míry pomohla novela zákona na ochranu ZPF z roku 2015, která velmi tvrdě chrání tuto půdu, což je dobře. V úbytku zemědělské půdy je samozřejmě zahrnuta i plocha zalesnění, což je ‚pouze‘ přesunutí půdy do jiného stupně ochrany, nicméně tato půda nám nikterak nemizí.,“ podotkl.

Napadá ho nějaký způsob motivace majitelů půdy, aby ji zachovali jako zemědělskou? „To je jednoduché. Každý člověk by si měl uvědomit, že půda je jedním ze základních výrobních prostředků člověka a hlavních kamenů lidské civilizace vůbec,“ dodal.

Agronom: Půdy si málo vážíme

Půdy si stále nevážíme a důvodů je pro to několik, říká Václav Svoboda, který působí jako agronom Zemědělského družstva Březina nad Jizerou. Jednak to je podle jeho slov nízké celospolečenské povědomí o významu půdy jako bohatství; dále nevhodná legislativa a s ní související velmi nízké ceny půdy.

„Neplní funkci ekonomického nástroje její ochrany. Cena je několikanásobně nižší než v jiných zemích, metr kvalitní zemědělské půdy se dá pořídit již za zhruba 27 korun,“ vysvětluje.

Podle zkušenosti agronoma Václava Svobody se tak stává to, že půdu kvality první bonity leckdo prodá developerům. V oblasti hospodaření družstva a blízkého okolí se setkává s tím, že se hospodářská půda zastavuje. „‘Krabice‘ rostou okolo nás jako houby po dešti. Denně v České republice nenávratně přicházíme o zhruba 14 hektarů zemědělské půdy,“ uvedl.

Do budoucnosti to může být poměrně velký problém. „Počet obyvatel planety strmě letí vzhůru, životní úroveň roste i v nejchudších místech Země a s tím souvisí stále větší potřeba potravin,“ vysvětlil Václav Svoboda.