V Příbězích našich sousedů školáci oživují mizející vzpomínky

V pondělí se na krajském úřadu sešli zástupci institucí, které v tom „jedou s nimi“: především obecně prospěšné společnosti Post Bellum a několika krajských muzeí.

Když už se není koho zeptat

I některé součásti poměrně nedávné historie už téměř odvál čas. Na příkladu z vlastní rodiny to připomněl ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně Tomáš Ondrášek. Zavzpomínal na svého tatínka, který se narodil v roce 1929 jako jedno z jednovaječných dvojčat. Táta byl Moravák, maminka Židovka – což je pro příběh z období okupace za druhé světové války klíčové. Stejně jako to, že oba chlapci, vysocí a štíhlí modroocí blonďáci, byli k nerozeznání. „Právě po takových pásl doktor Mengele,“ připomněl Ondrášek zvrácené pokusy nacistického lékaře.

Místo práce ve sborovně se učitelé připraví na září na kolech

Z okolí

Matka chlapců, jeho babička, se rozhodla syny zachránit – a poslední dva válečné roky strávila s již poměrně odrostlými hochy v úkrytu; v bývalém prasečím chlívku. „Táta o tom nikdy nic neřekl, strýc také ne,“ zalitoval Ondrášek, jenž se vše útržkovitě dozvěděl až po otcově smrti. V době, kdy už se nebylo koho zeptat. „Kdyby mě někdo upozornil dřív, než táta umřel, asi bych ho k vyprávění přiměl,“ míní.

Někdy je třeba napovědět

To, že senioři si vzpomínky, které by vydaly na román nebo i strhující film, nechávají pro sebe, není ojedinělé. A někdy pomůže, když jako posluchači přijdou děti. Právě to se povedlo svěřencům Moniky Smočkové, jež učí dějepis v Týnci nad Labem na Kolínsku. Pamětnice, kterou místní znají jako učitelku angličtiny ve škole a pak ve školce, jim představila pozoruhodné osudy, o nichž něco věděl jen málokdo: útěk z jihu Slovenska po vídeňské arbitráži, válečný pobyt v Havlíčkově Brodě, bombardovaném kvůli přítomnosti německé Luftwaffe… Následovala práce pro americkou paroplavební společnost – a po převratu v únoru 1948 změna: žena ovládající pět jazyků se stala nepohodlnou a skončila na poště jako spojovatelka. Až po roce 1989 se uplatnila jako učitelka angličtiny.

Středočeský nápad má zvyšovat výnosy polí až na Ukrajině

Z okolí

Žákyně, které se do mapování jejích osudů pustily, podle Smočkové odvedly perfektní práci. Stejně jako tým, který oživil vzpomínky prvního polistopadového starosty sousedního Záboří nad Labem. „Původně jsem se toho trošku bála,“ připouští kantorka Smočková. Dívky, které se k účasti na projektu přihlásily, totiž zrovna neměly pověst premiantek. Díky spolupráci s kolínskými muzejníky se však dopracovaly k výsledkům vpravdě profesionálním. „Projekt Příběhy našich sousedů otevírá šance i dětem, které by ve vědomostních dějepisných soutěžích neměly šanci uspět,“ ocenila Smočková.

Někdy je však třeba navést i trochu více, přiblížil svou zkušenost ze spolupráce na projektu ředitel Hornického muzea v Příbrami Josef Velfl. Připomněl práci studentek, jež zpracování vzpomínek z doby nacistické okupace postavily na slovech pamětnice, že jako holčička skončila v rodině příbuzných, kteří pro ni vlastně byli cizími lidmi; nelíbilo se jí tam. A vlastně jim unikalo to stěžejní: příběh hrdinství při ukrývání parašutistů vyslaných z Londýna – což mělo nakonec tragické následky.

OBRAZEM: Do Milovic dorazili v pátek sovětští vojáci i s tanky

Z okolí