Princip vlastně není nepochopitelný. Vždyť spousta motoristů běžně využívá navigační aplikace, které radí, jak se vyhnout kolonám, díky aktuálním informacím z provozu – a to včetně údajů o rychlosti jízdy uživatelů stejné aplikace, kteří daným úsekem právě projížděli. Někdo má třeba v mobilu i aplikaci od své pojišťovny, která podle stylu jízdy vyhodnocuje, zda řídí bezpečně. Ale přece jen: aby auto samo od sebe kamsi posílalo třeba informaci, že v místech, kudy projíždíte, nejspíš začalo pršet, protože jste právě zapnuli stěrače…

Kooperativní systém

Někoho možná napadne cosi o hlídacím systému typu Velký bratr – nicméně právě tohle může být brzy každodenní realita. Alespoň v případě, že s moderním autem vybaveným nejnovějšími elektronickými systémy budete projíždět úsek dálnic mezi Mirošovicemi a Rudnou. Na těchto 46 kilometrech, od brněnské D1 před Pražský okruh až na plzeňskou D5, které jsou podle dlouhodobých měření nejzatíženější součástí české dálniční sítě, Ředitelství silnic a dálnic už před dvěma roky soustředilo výstavbu takzvaného kooperativního dopravního systému.

Ten již prochází testy a ověřováním spolehlivosti – přičemž zkušenosti mají posloužit při rozšiřování tohoto systému na další úseky dálnic v rámci evropského projektu C-Roads. Jeho posláním je vytvořit podmínky pro zavádění kooperativní technologie označované jako C-ITS, založené na okamžité výměně informací mezi jedoucími auty a infrastrukturním zázemím správce komunikace i mezi vozidly navzájem. Vozidlo se systémem C-ITS automaticky předává údaje o svém chování: nejen o zmiňovaném spuštění stěračů nebo mlhovek, ale třeba i o prudkém brzdění. Tyhle informace jednak dostanou řidiči v okolí, jednak na ně může mlže reagovat systém řízení dopravy. Třeba změnou proměnných značek.

Automatické varování

Hodně zjednodušeně lze nabídnout srovnání s elektronickými systémy, které hlídají provoz na modernizovaných železničních tratích – na silnicích však v daleko hustším provozu a s mnohem širší výměnou informací putujících vícero směry. Přínosem pro řidiče má být včasné varování před možnými problémy – nejen o nehodě či koloně, pracemi na vozovce nebo třeba pomalu jedoucím vozidlem údržby či odstaveným autem, ale také například před ztíženými podmínkami v podobě mlhy, sněžení, hustého deště nebo před závadami ve sjízdnosti.

Aktuální odhady počítají s tím, že do roku 2020 má po Evropě jezdit až deset milionů vozidel vybavených systémem C-ITS. A zřejmě jich bude rychle přibývat. Do budoucna se o využívání systémů založených na těchto technologiích uvažuje i pří zavádění takzvaných samořiditelných aut.

Kooperativní koridor Mirošovice–Rudná
- Délka 46 km: D5 (5 km), D0 nebo Pražský okruh (30 km), D1 (11 km)
- 29 komunikačních jednotek
- 29 vysílačů kooperativních informací
- Použité technologie: GPS, C-ITS G5, Wi-Fi, Bluetooth, mobilní sítě 3G/4G/LTE-V
- Serverová část zařízení může být použita jako společný prvek pro další kooperativní systémy (C-Roads)

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR