Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Urny, které pozůstalí nevyzvedli, skončily ve společné hrobce

Kostelec nad Labem - Přes sto osmdesát uren se zpopelněnými ostatky zesnulých, které si pozůstalí po kremaci nevyzvedli, nechal Pohřební ústav Elpis uložit před letošními Dušičkami do hrobky na hřbitově v Kostelci nad Labem na Mělnicku.

1.11.2016
SDÍLEJ:

Na veřejném pohřebišti na kosteleckém hřbitově nechal Pohřební ústav Elpis při církevním obřadu uložit do hrobky skoro sto osmdesát uren, které si pozůstalí nevyzvedli.Foto: Deník/Petra Špitálská

Podle jednatele Pohřebního ústavu Elpis Davida Borovičky šlo o urny 
z předchozích patnácti let. Asi třetina z nich však pochází z posledních tří let.

Pozůstalé, kteří si urny nevyzvedli, pohřební ústav po léta opakovaně vyzýval. Marně. Příčiny jsou nejasné. Lhůta je přitom dvanáct měsíců. Podle zákona o pohřebnictví mohou poté pohřební ústav nebo krematorium zpopelněné lidské ostatky uložit smísením se zemí do společného hrobu na veřejném pohřebišti. Pak už pozůstalí navěky nemají šanci je získat.

Pohřební služba Elpis, která působí v Neratovicích, Brandýse nad Labem a Praze, zřídila na veřejném pohřebišti na kosteleckém hřbitově pietní místo, hrobku po renovaci. A uložila tam při církevním obřadu všechny nevyzvednuté urny. Hrobky vypadají na pohled stejně jako hroby, jsou ale vyzděné.

Sociální pohřby

„Většinu z uren, uložených do hrobky na kosteleckém hřbitově, si nevyzvedli objednavatelé kremací, jsou tam ale i urny ze sociálních pohřbů," řekl David Borovička a vysvětlil, že objednavatelem pohřbu mohou být blízcí příbuzní zesnulých, ale podle zákona i kdokoli jiný.

Sociální pohřby zajišťují obce, na jejichž území k úmrtí došlo nebo tam byly lidské ostatky nalezeny, nedohodnou-li pozůstalí pohřbení do čtyř dnů. Náklady pak obce zpravidla vymáhají na dědicích.

Pozůstalí někdy nechávají urny v pohřebním ústavu několik měsíců z nesporných důvodů. Alespoň pokud byl přáním zesnulého rozptyl. „Například na pražských hřbitovech probíhají rozptyly pouze od jara do podzimu, do posledního říjnového dne," vysvětlil David Borovička.

Přání zesnulého

V posledních letech jsou v Česku nejméně tři čtvrtiny kremací a jen asi pětina pohřbů do země. Pohřeb žehem je v Česku legální sedmadevadesát let. Krematorií je u nás skoro třicet.

Podle občanského zákoníku musí pozůstalí respektovat přání zesnulého, nejlépe zapsané nebo pronesené před svědky, ať už jde o pohřeb nebo místo posledního odpočinku. Podle zákona přitom nemusí být zpopelněné ostatky uloženy výhradně na hřbitovech.

Urnu mohou mít pozůstalí dokonce i doma, což je v některých zemích přímo zakázáno. Popel pak může být rozptýlen nejen na hřbitovních loučkách, ale i na místech, která měli zesnulí rádi. Pokud však chtějí pozůstalí naplnit přání zesnulých a nejde o místo na jejich vlastním pozemku, musí předem získat souhlas majitele.

Čtěte také: Poplatky za hroby v Novém Strašecí byly zvláště pro seniory vysoké

Autor: Petra Špitálská

1.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bourání v Táborských kasárnách.
13

V Táborských kasárnách začalo tento týden bourání

Nové přístroje poslouží ortopedickému oddělení v benešovské nemocnici.
5

Na ortopedickém oddělení operují s novými přístroji

OBRAZEM: Při Hubertovské jízdě se rozloučili s jezdeckou sportovní sezónou

Benešov - Desátý ročník Hubertovské jízdy uspořádaly v sobotu 14. října žákyně čtvrtého ročníku Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy v Benešově. Tato tradiční akce symbolizuje každoroční rozloučení s jezdeckou sportovní sezonou. Akce se zúčastnili především ušlechtilí koně z pomněnické stáje.

Pozor! Tři pejsky hledají od pátku zoufalí majitelé

Jankov - Tři pejsci se ztratili v pátek 13. října v odpoledních hodinách majitelům u obce Pičín u Jankova. Jedná se o křížence jezevčíka tmavě hnědé až černé barvy. 

Do nové školky na benešovském Spořilově už chodí děti

Benešov /FOTOGALERIE/ – Do měsíčního zkušebního provozu vstoupila v pondělí 16. října novostavba MŠ Úsměv na sídlišti Spořilov II. Dokončení montovaného objektu nabralo zpoždění kvůli bourání precizně postavených gruntů z poloviny sedmdesátých let minulého století.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení