Tak se aktuální migrační krize jeví z pohledu školství ve středních Čechách. Přizpůsobit se nové situaci pedagogům pomáhají i školení a semináře připravené Vzdělávacím institutem Středočeského kraje, jež jsou dostupné on-line.

Co bude od září, se teprve ukáže

První fázi se školám daří zvládat, shrnul aktuální situaci středočeský radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN). Zajistit činnost do konce školního roku by tak neměl být problém. Pomohlo i zmírnění hygienických pravidel, kdy je možné zvýšit počet žáků ve třídě nebo využívat rozmanité prostory od knihovny po zasedací místnost. Jako velké plus v současné situaci Vácha vnímá adaptační skupiny či zjednodušení čerpání dotací ve formě takzvaných šablon. Od září možná bude třeba přijímat nějaká opatření, míní hejtmanka Petra Pecková (STAN) – to ale teprve ukáže další vývoj.

V některých lokalitách se obavy pojí především s nedostatkem kapacit. V případě mateřských škol Vácha v této souvislosti upozornil zejména na nejbližší okolí hlavního města – jako palčivý problém však situaci vnímají i v dalších regionech. Takzvaný vnitřní prstenec, tedy nejbližší okolí metropole, hlásí nedostatek míst i na obou stupních základních škol.

Asistenční centrum pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kongresovém centru Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře.
Asistenční centra pro Ukrajince od víkendu omezí svůj provoz

Na prvním stupni je nyní obzvlášť těsno třeba na Říčansku – ale například i na Mnichovohradišťsku, připomněl radní Vácha. V souvislosti s druhým stupněm zmínil Černošice – ale i Kolín a Mladou Boleslav; lokality, kde kde lze najít vyšší počet pracovních příležitostí. Ostatně právě na Mladoboleslavsko a do oblasti Lysé nad Labem zamířili v rámci kraje uprchlíci nejintenzivnější, plyne ze slov náměstka hejtmanky Jiřího Snížka (Piráti), který má na starost oblast regionálního rozvoje a územního plánování. Nejméně pak do teritorií obcí s rozšířenou působností Rakovník, Vlašim a Votice.

Bariéra při poučení o bezpečnosti

Z pohledu středních škol zřizovaných krajem Vácha jako největší problém zmínil znalost češtiny. Ne všem ředitelům je třeba jasné, jak ji při ústním pohovoru prověřovat. A byť se ukazuje, že žáci se navzájem dokážou domluvit až nečekaně rychle, školy už takovým optimismem nehýří. Zvlášť ty s technickými obory, které potřebují mít jistotu, že žák dokonale porozuměl výkladu o bezpečnosti. Uchazeči o studium z Ukrajiny také až nečekaně tíhnou ke všemu kolem počítačů. „I když jim ředitel řekne, že elektro nabízí větší šance, oni preferují IT,“ konstatoval Vácha.