„V pondělí přišla paní, že měla ve čtyři ráno po siréně 20 minut na sbalení věcí a jede v bačkorách s dětmi od Charkova naslepo pryč. Skončila v Kolíně, kde se jí porouchalo auto. Někdo jí tam dal boty bez jedné podrážky, tak si to převázala igelitem. Když jsme ji doslova nutili, aby si vybrala tady v Deichmannu boty, rozplakala se, že je to moc peněz, ať je necháme pro lidi, kteří je potřebují víc,“ vypráví vedoucí centra pomoci.

Poděbrady evidují čtyři sta uprchlíků

V sousedství skladu a potravinové banky stojí penzion, kde město část uprchlíků ubytovalo. „Aktuálně jsme zejména díky přistýlkám navýšili kapacitu na 88 osob. Většinou jde o matky s dětmi,“ říká starosta Jaroslav Červinka. Podle jeho údajů bylo k uplynulému pátku ve městě hlášeno 397 ukrajinských uprchlíků.

V centru už zorganizovali několik akcí zaměřených na specifickou jednorázovou pomoc. V rámci jedné z nich, nazvané Akce Škola volá, vydali dětem školního věku už 95 nových aktovek s vybavením a přezůvkami. „Když už jdou děti do nového prostředí, tak hezky a vybaveně,“ vysvětluje Michal Šmíd.

Od pondělí 21. března funguje na Základní škole Letců R.A.F. dětská skupina s 26 ukrajinskými dětmi. Jedná se o děti od 5 do 11 let.
Darja a Dima: Doma na Ukrajině jsme nechali psa, kočku i dědečka s babičkou

Další akce na „vše, co jezdí“ dostala název Samohyb. „Občas jsem si připadal ve skladu jako v centru Šanghaje. Veliký dík panu Dobiášovi a všem za dodání koloběžek, kol, bruslí, odstrkovadel, kočárků a všeho, co se hýbe. Měl jsem radost, když si tu paní brala kolo a říkala, že od dalšího dne má práci v Tescu, kam teď má na čem jezdit. To je cesta,“ popisuje další příběh vedoucí poděbradského centra.

Pro předškolní děti začaly ve městě fungovat dětské skupiny. Ty vybavilo centrum hračkami a didaktickými pomůckami. „Každý den vysíláme ze skladu rychlou spojku se svačinkami pro nejmenší,“ dodává Šmíd.

Novou podobu má díky dodaným stojanům také nabídka oděvů. Je přehlednější, a tak si z ní potřební snáze vybírají.

Pokusy o zneužití pomoci

Ne všichni příchozí však potřebují skutečnou pomoc. Ve skladu Handicap už zažili i pokusy o zneužití. „Několikrát se nám stalo, že se k nám snažila vejít skupina s představou, že když se naučí ukrajinsky pozdravit, narazí tu na sluníčkové lidičky, kteří se pro ně rozdají. Opak je pravdou, náš sklad má striktní, spravedlivá a neořezátková pravidla. Zejména když v tom člověku poznám spoluobčana, který se mě před lety snažil u Kauflandu v Nymburce okrást. Vyřešeno rychle, stručně - energii nám to nebere, ale i tací jsou mezi námi,“ popisuje negativní zkušenost vedoucí Handicap centra.

Pozdní kolínskou plesovou sezónu zahájila škola z Poděbrad.
OBRAZEM: Studenti z Poděbrad měli svůj ples až nyní, konal se v Kolíně

Mnohem příjemnější chvilky zažil se seniorem o holi, který přinesl sklenici medu a ořechy ze zahrádky. „Znám ho od pohledu z Poděbrad. Nabídl jsem mu kávu a odměnou mi byl příběh s přesnou paralelou na dnešní situaci, jak s rodinou ujížděl v osmašedesátém na poslední chvíli do Rakouska,“ vypráví Michal Šmíd.

Dárce vyzývá ke sledování denně aktualizovaného seznamu, co je třeba do skladu doplnit. A připojuje i jednu jarní výzvu. „Přidejte na zahrádce záhonek jarní zeleniny a pomozte nám za pár týdnů přilepšit maminkám čerstvou zeleninou pro děti,“ žádá vedoucí nejlépe organizovaného centra pomoci v regionu.