Účet za povodně v roce 2002 v Praze? Škody za téměř třicet miliard korun

Podle generálního ředitele státního podniku Povodí Vltavy v pohnutých dnech před dvaceti roky soustava přehradních nádrží nad Prahou zmírnila lidské i materiální ztráty způsobené velkou vodou. „Správně provedené manipulace na vodních dílech celé vltavské kaskády, a především na vodním díle Orlík, oddálily kulminaci povodně na dolním toku Vltavy o plných 17 hodin, a to umožnilo aktivovat v té době existující protipovodňová opatření a evakuaci obyvatel Karlína a dalších lokalit nejen v Praze,“ poznamenal Petr Kubala.

20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan LakomýŠkody na státním vodohospodářském majetku ve správě Povodí Vltavy tehdy dosáhly přibližně dvou a půl miliard korun. Odstranit a napravit se je podařilo během tří let. Konkrétně se obnovily porušené profily koryt vodních toků a děl i porušené protipovodňové hráze a vybudovaly se účelné stabilizační stavby. Ruku v ruce s odstraňováním povodňových škod vodohospodáři věnovali a stále věnují soustavnou pozornost i prevenci v ochraně před povodněmi.

„Prevenci před povodněmi považujeme za velmi důležitou, a to zejména ve vztahu k různým klimatickým scénářům, dle kterých se zvyšuje extrémicita srážek, a tedy i vznik povodní, ale současně i extrémicita sucha a nedostatku vody,“ poznamenal dále generální ředitel Povodí Vltavy.

Povodně 2002: Mohlo to skončit hůř. Vltavská kaskáda obstála v těžké zkoušce

„Ve vazbě na povodeň z roku 2002 jsme koncem roku 2021 zahájili výstavbu opatření na ochranu před povodněmi na vodním díle Orlík, spočívající ve výstavbě doplňkového bezpečnostního přelivu Jde o strategicky významnou investici ve výši téměř 1,8 miliardy korun, která výrazně zvýší míru ochrany tohoto klíčového vodního díla vltavské kaskády před velkými vodami a současně dále zvýší ochranu životů a majetku více než 240 tisíc obyvatel na dolním toku Vltavy,“ dodal Kubala.

Zatímco v roce 2002 muselo být v Praze evakuováno kvůli povodni padesát tisíc obyvatel. Po výstavbě protipovodňových opatření bylo při následující velké povodni v roce 2013 evakuováno už pouze 1279 obyvatel města. Celkové škody v roce 2002 činily 27 miliard korun, při povodni v roce 2013 díky protipovodňové ochraně byly škody „pouze“ 4 miliardy korun.

Už v roce 2002 byla v hlavním městě vybudovaná první etapa protipovodňových opatření ve Starém městě v délce 909,4 metrů. Od roku 2003 do roku 2013 se protipovodňová ochrana (PPO) v režii magistrátu rozrostla o dalších sedm etap a celková délka mobilních hrazení dosáhla 6,795 kilometru. Zároveň vznikla protipovodňová opatření na kanalizační síti ve všech chráněných oblastech a dopravní podnik vybudoval individuální zábrany u stanic metra v záplavových územích.

Povodí Vltavy investovalo do opatření proti povodním skoro 5 miliard korun

„Letos v červnu jsme dokončili další etapu protipovodňových opatření v pražské Troji. Kromě ochrany města tyto stavby současně pomohou zlepšit podmínky sportovců na umělé slalomové dráze USK Praha. Další plánovaná opatření jsou například park Maniny – záplavový park s novým říčním ramenem a projekt Divoká Vltava, který řeší Institut plánování a rozvoje,“ uvedl za magistrát Tadeáš Provazník z tiskového odboru.

V plánuje je dále vedle výstavby protipovodňových zábran kolem zoo v Troji také třeba rozšíření a zdvojnásobení kapacity stávající přečerpávací stanice na Rokytce v Libni. Do budoucna město též uvažuje o nahrazení naplavovacích trámců za hliníkové mobilní prvky PPO, tak aby byly mobilní prvky PPO na území metropole sjednoceny a zejména kvůli snadnější manipulaci (k instalaci naplavovacích trámců je potřeba jeřáb) i lepšímu utěsnění. Naplavovací trámce jsou primárně určeny k hrazení ve vodě.