Peníze jsou učeny „na úhradu spoluúčasti přímých nákladů spojených s kybernetickým útokem“. Ten podle slov krajského radního pro oblast zdravotnictví Pavla Pavlíka (ODS) zásadně ovlivnil – a ovlivňuje stále – provoz nemocnice i její ekonomiku. Celkové škody související s útokem byly vyčísleny na téměř 60 milionů korun. První dotaci na jejich částečné pokrytí dostala nemocnice od kraje už loni.

Na placení výpalného kraj nepřistoupil

Pachatele se vypátrat nepodařilo navzdory poměrně masivnímu nasazení specialistů policie i dalších institucí; zapojen byl i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Napadení elektronické sítě nemocnice, kvůli němuž přestaly fungovat nejen počítače, ale i další přístroje a také systémy evidující řadu údajů (včetně ztráty části ekonomických dat či přehledu o dárcích krve), zprvu nemocnici prakticky paralyzovalo. Její chod na týden téměř zastavil, když se personál zcela soustředil na zajištění péče o již hospitalizované pacienty, postupně se dařilo provoz postupně obnovovat. Nejdřív postaru; metodou tužka-papír.

Kybernetický útok, ilustrační foto
Nemocnice v ohrožení: někdo má spadeno na jejich počítače

Zastavil se nejen provoz ambulancí, ale až do konce roku byly zrušeny třeba i všechny operace: jak plánované, tak akutní. Nebo plánovaná vyšetření. Kybernetický virus, který se rozšířil v počítačové síti, zašifroval elektronická data jak na stanicích na jednotlivých pracovištích, tak i serverech.

Třebaže původně představitelé nemocnice, kraje i policie uváděli, že s žádostí o výkupné „se nikdo neozval“, podle dostupných informací byl návod, jak anonymnímu příjemci za zpřístupnění dat zaplatit, zanechán přímo v napadených systémech. Od počátku však byly nemocnice a hejtmanství zajedno: nikomu nic neuhradí a s útočníkem se nekomunikuje.

Náprava podle instrukcí NÚKIB sice začala hned po útoku, práce na obnově datové sítě a zabezpečení informačních systémů ale ve značném rozsahu pokračovaly za pomoci externích firem ještě během loňského roku. Nemocnice mimo jiné pořídila nový firewall za dva miliony korun.

Opatření, která by podobným incidentům měla bránit, se rozšířila i do dalších nemocnic. Příliš se však o nich nemluví: některá použitá řešení jsou utajována, jiná by mohla být obtížně srozumitelná i poučenějším laikům.

Hacker - Ilustrační foto
Napadení českých nemocnic: Moskva odmítla, že za útoky hackerů stojí Rusko

Aktuální poskytnutí dotace dostane hospodaření benešovské nemocnice do lepší kondice, zdůraznil Pavlík. Její ekonomiku totiž poznamenala provozní ztráta, která byla v souvislosti s útokem propočtena na 23,5 milionu. „Vedení Nemocnice Rudolfa a Stefanie proto požádalo o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu kraje.

Po velmi pečlivém prostudování veškerých okolností a vyčíslení přímých nákladů byla podána žádost ve výši 12 450 000 korun na úhradu spoluúčasti přímo vynaložených nákladů,“ uvedl radní, nač jsou peníze určeny. Přesněji: na co vynaloženy nebudou, ale už byly.

Kraj připlatí nemocnici na shnilé rozvody

Krajští zastupitelé rozhodli rovněž o dotaci pro další oblastních nemocnic, a to pro Klaudiánovu nemocnici v Mladé Boleslavi. Té přiklepli 7,6 milionu korun na dokončení druhé etapy rekonstrukce pavilonu číslo 4. Budova z 80. let minulého století prošla zásadní proměnou, na niž již nemocnice dostala investiční dotaci ve výši 107 milionů korun. Tyto peníze nemocnice vyčerpala v říjnu.

Ukázalo se však, že potřebuje ještě další částku, a to kvůli řešení havarijního stavu technických rozvodů. Na tento problém se přitom přišlo až při jejich odhalení během rekonstrukce, připomněl Pavlík. „Náklady na modernizaci pavilonu číslo 4 činí 135 milionů, přičemž celková částka investiční dotace z rozpočtu Středočeského kraje na tuto akci bude činit bezmála 115 milionů. Zhruba 20 milionů přidala z vlastních zdrojů mladoboleslavská nemocnice,“ uvedl radní k financování rekonstrukce.