O koho jde, není nutné dlouze představovat. Za Grygara podle Suchanových slov mluví spousta přednášek, vědeckých zkoumání, ale i funkcí a zásluh. Připomíná nicméně několik pozic: „Bývalý předseda Učené společnosti ČR. Bývalý předseda Rady České televize. A bývalý předseda České astronomické společnosti, která se s ním jen tak nechtěla ve funkci rozloučit, a tak ho zvolila čestným předsedou…“

Pro narozeninový den připravila Česká astronomická společnost svému četnému předsedovi dvě překvapení, o nichž lze říci, že se táhnou napříč středními Čechami: od Žebráku po Ondřejov. A tahle překvapení vlastně nepřekvapí: tak trochu je to tradice. Ke Grygarovým 70. narozeninám se uskutečnilo setkání všech sedmdesátníků z řad České astronomické společnosti v historické budově pražského hlavního nádraží, kde před stoletím společnost sídlila (v letech 1920–1922). Oslava osmdesátin se konala na pódiu Žižkovského divadla Járy Cimrmana, přičemž mezi gratulanty nechyběli ani členové tamního souboru. Stvořitelé Cimrmana; nejlepšího vědce i propagátora vědy všech dob. Mimo jiné.

| Video: Youtube

Letos to jsou pětaosmdesátiny. Jenže: co teď, když koronavirová omezení žádnou akci uspořádat nedovolí? S nápadem alespoň na dva virtuální počiny, které do poslední chvíle zůstanou utajeny, přišel vedoucí Hvězdárny Žebrák Vladislav Slezák; člen výkonného výboru České astronomické společnosti. Ve středu se tak neslavilo na pódiu v metropoli, ale na „pódiu“ celosvětovém.

Prostřednictvími videoportálu YouTube přátelé nejprve v 9.00 astronomického času zveřejnili video s přáním „milému Jurovi“ nejen od astronomů – a dvě hodiny po poledni následovala jako speciální dárek i narozeninová píseň.

| Video: Youtube

Sám Grygar připomíná, že popularizace vědy je dnes mnohostranná – upozorňuje však, že internet je zároveň ošidný, protože se tam objevuje i spousta nesmyslů. V „narozeninovém“ rozhovoru s ČTK ve středu připomněl, že jako největší záhadu oboru nyní vnímá takzvané rychlé rádiové záblesky trvající jen několik milisekund, kdy kloužou z vysokých frekvencí k nižším. „Z tempa klouzání lze odvodit vzdálenost zdroje záblesku od radioteleskopu – a ty vzdálenosti jsou šílené: miliardy světelných let,“ upozornil na fascinující téma, jež čeká na bližší vědecké zhodnocení. Zatím jsou to jen samé otazníky na ikstou: „Když známe vzdálenost a intenzitu záblesku, lze spočítat zářivé výkony záblesků; jsou to gigantická čísla. Během několika milisekund trvání záblesku musel zdroj dosáhnout zářivého výkonu jako deset tisíc Sluncí ze zdroje podstatně menšího než Slunce…“

Osobnost Jiřího Grygara
- Jiří Grygar se narodil 17. března 1936 v Dziewietlicích v dnešním Polsku (tehdy Heinersdorf = Pruský Jindřichov, Německo).
- V roce 1954 maturoval na jedenáctiletce v Brně-Husovicích. V letech 1954 až 1957 vystudoval fyziku na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v letech 1957 až 1959 absolvoval studium astronomie na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací „Fotografická fotometrie difusních objektů“.
- V letech 1959 až 1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu v astrofyzice na Astronomickém ústavu tehdejší ČSAV v Ondřejově s disertací „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“.
- V roce 1959 získal titul promovaný fyzik (MFF UK Praha), v roce 1963 kandidát věd (ČSAV, Praha) a v roce 1967 RNDr. (MFF UK Praha).
- Je autorem nebo spoluautorem více než stovky původních vědeckých prací, šesti desítek knih, nespočetného množství článků v popularizačních časopisech, rozhovorů a přednášek.
- Dodnes je jednou z nejvýznamnějších osobností české vědy – aktivně působí v oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a spolupracuje na projektu Observatoře Pierra Augera v Argentině – a svůj pracovní režim dělí mezi vědu, její popularizaci a využití své prestiže pro prosazování zájmů vědy a základního výzkumu.

Zdroj: www.astro.cz