Voda Doubravy vystoupala v pondělí 25. prosince v 10 hodin až na nejvážnější, třetí povodňový stupeň a dál stoupala. V poledne byla už téměř metr vysoká a korytem se hnalo 26,35 m³ vody za sekundu. Níž po toku Doubravy ve Žlebech na Kutnohorsku řeka měla 200 cm, tedy druhý povodňový stupeň stejný den, jen v 8 hodin dopoledne. Pak pozvolna opadala a v poledne měla o čtyři centimetry méně a dál klesala.

Situace nebyla vážná ani na Berounsku nebo Kladensku. Berounka v Berouně stoupla na Štědrý den na první povodňový stupeň a neměla tendenci stoupat výš.

Ani na tocích okresu Benešov voda nezpůsobila žádné velké drama. Na vodoteči Slověnice s říčkou Chotýšankou před štědrovečerní půlnocí hladina vystoupala až těsně pod třetí povodňový stupeň. To se stalo v neděli 24. prosince ve 22 hodin, kdy byla hladina 160 centimetrů a průtok 15,25 kubíků za sekundu. Od té doby vody v Chotýšance ubývá a v poledne na 1. svátek vánoční měla už pouze 131 cm s průtokem  v 9,3 m³.

Přehled aktuální hydrologické situace v České republice najdete ZDE.

Také řeka Blanice ve stejné době na krátký čas vystoupala na II. povodňový stupeň – 278 cm a 14,86 m³ v Louňovicích pod Blaníkem. I stav na vlašimské Blanici se ale vrací k normálu. Platí to také o stejné řece na vodoteči ve Zdebuzevsi, kde hladina dosáhla jen na I. povodňový stupeň.

Jiná je ale situace na Sázavě. Její dolní tok postupně sytí voda, která tam doputuje z horních částí a přítoků. V Nespekách v pondělí 25. prosince ve 13 hodin řeka stoupala, ale k nejvážnějšímu stupni měla daleko. I tak řeka s hladinou 356 cm a průtokem 201,3 m³ za sekundu zaplavila pobřežní části. Třeba cestu od zříceniny hradu Zbořený Kostelec do Nespek. Týnečtí strážníci tam proto na stromy natáhli červenobílou pásku, aby upozornili řidiče na neprůjezdné místo.

„Stejně se vždycky najde někdo, kdo to nerespektuje a jede dál. Je to ale opravdu nebezpečné, protože pod hladinou není vidět, kudy vede asfaltová cesta a stačí pak vyjet kousek mimo a auto se zastaví a není cesty zpět,“ upozornil jeden ze strážníků.

Pásku natáhli „měšťáci“ také na cestu mezi Brodci a mlýnem v Týnci, i když ta leží o dost výš než zmiňovaná pod hradem ve Zbořený Kostelec.
Tam situaci využil také náruživý sportovní rybář Pavel Voigt z Chářovic. „Aby se ryba nevysilovala, schovává se při takových velkých průtocích do klidnějších míst a právě tam chytám na splávek,“ vysvětlil.

Jak silný živel je, dokládala situace na jezu Kaňov v Krhanicích. Vodní válec pod jezem si tam lehce pohrával s mohutnými kmeny stromů.