Vyhlášení stavu hromadného postižení, obvykle využívaného spíš v případě nehod s vysokým počtem zraněných a dalších mimořádných událostech s obdobnými následky, znamená, že se nemocnice dostala do situace, kdy již není schopna zajišťovat standardní rozsah akutní péče všem pacientům, kteří ji potřebují. Neznamená to ale, že by nemocnice přestala přijímat pacienty a lidé museli mít obavy, že se o ně nikdo nepostará třeba v případě dopravní nehody.

V době masivního šíření koronaviru je to dáno vyčerpáním její kapacity – jak přístrojové, tak zejména personální, což už neumožňuje vyčleňovat více lůžek pro covidové pacienty či vytvořit další místa na takzvaných přistýlkách. A současně je nutné uhlídat, aby byla nemocnice připravena i na poskytování další nezbytné péče. I nyní mohou lidi postihnout mrtvice, infarkt či náhlá příhoda břišní nebo utrpí úraz…

Hlavní problém? Nedostatek personálu!

Stav označovaný jako HPO podle hejtmančiných slov obnáší vyčerpání kapacit nemocnice, která už není schopna garantovat zachování rozsahu a kvality poskytované péče. A právě personální krize je to nejtíživější, upřesnila mluvčí mladoboleslavské nemocnice Hana Kopalová: „Jsme na pokraji vyčerpání kapacit personálu.“ Je tudíž třeba zajistit, aby se to nestalo.

Již v úterý byl stav hromadného postižení vyhlášen pro celý Pardubický kraj. Střední Čechy následovaly „po kouskách“ ve středu. Schylovalo se k tomu již několik dnů, naznačil Deníku krajský radní pro oblast zdravotnictví Pavel Pavlík (ODS). Připomněl v té souvislosti nárůst počtu pacientů s koronavirovou nákazou, u nichž má onemocnění covid-19 vážnější průběh (a navíc nelze přehlédnout také jejich klesající průměrný věk – čili intenzivní lékařskou péči potřebují stále mladší nakažení).

„S krajským koordinátorem intenzivní péče primářem Janem Žižkou situaci vyhodnocujeme každý den,“ konstatoval Pavlík. S poznámkou, že situace se mění i velmi rychle. Rozhodnutí vyhlásit stav hromadného postižení pro Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov přišlo v osm hodin, v případě Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi následovalo o hodinu později, uvedla hejtmanka. Odpoledne přibyla Oblastní nemocnice v Kolíně – tedy další z velkých krajských nemocnic.

Třeba mladoboleslavská nemocnice, v níž aktuálně leží 76 pacientů s covidem-19, z nichž 11 potřebuje plicní ventilaci, se nejcitelněji potýká s personální krizí. S lůžky se pak dějí hotová kouzla. Současnou ortopedii nemocnice mění na další oddělení pro pacienty s koronavirem – avšak traumatologie se zase předělává na internu, protože přibývá také pacientů se srdečními onemocněními. Nejde tedy jen o zajištění péče pro pacienty s covidem.

Problémem jsou však zaměstnanci, bez nichž by opatření k navyšování potřebné kapacity neměla smysl. „Začínáme prošetřovat ambulantní část, abychom stáhli sestry ke covidovým lůžkům,“ vysvětlila mluvčí, kde potřebné lidi nemocnice vezme. Obava z toho, že by mohl „dojít“ personál, je přitom velmi reálná. „Opravdu už operujeme s extrémními čísly,“ konstatovala Kopalová. A nejde prý o to, že by zaměstnanci trpěli vysokou nemocností kvůli koronaviru. Tím si tady prošli už na podzim.

Lidé palčivě chybějí i v Benešově. I když režim hromadného postižení osob byl vyhlášen až ve středu, nemocnice podle mluvčího Petra Ballka takto pracovala už tři dny. Přitom nemá možnost nechat převézt pacienty jinam. „Nabídka volných lůžek již neexistuje. Jsme nuceně soběstační,“ uvedl mluvčí. S tím, že nemocnice pracuje s těmi zaměstnanci, kteří mohou do práce nastoupit.

Zatím poslední „volné“ pracovníky, kteří pomáhají nejen v covidovém režimu, „našla“ benešovská nemocnice během uplynulého víkendu na lůžkové pediatrii. Ta je od soboty uzavřena až do odvolání. „Pro děti, které budou vyžadovat hospitalizaci, máme zajištěnu péči v okolních nemocnicích,“ ujišťuje vedení. Připomíná, že nenechá na holičkách ani pacienty s jinými problémy než s koronavirovou nákazou: ambulantní provoz, LSPP (pohotovost) a novorozenecké oddělení budou fungovat bez omezení.

Nedostatek personálu, zejména kvalifikovaných sester, v druhé řadě pak lékařů, trápí také kolínskou nemocnici. „Nejvíc by nám pomohly další sestry, i nekvalifikované,“ řekl její ředitel Petr Chudomel. „Nejsme schopni garantovat předepsané počty ani kvalifikaci personálu dané vyhláškami,“ přiblížil současnou situaci.

Nemocnice byla například nucena otevřít jednotku intenzivní péče pro dospělé na dětském oddělení – i s jeho personálem. „Nyní máme trvale vysoký počet pacientů, z 98 procent jsou aktuálně vyčerpané JIPky i standardní lůžka,“ konstatoval ředitel. S tím, že nemocnice je už také pod tlakem necovidových pacientů – s karcinomy, zlomeninami a podobně, o které se musí starat stůj co stůj.

„Zatím situaci omezeně zvládáme za pomoci armády, dobrovolníků – ale také třeba budeme muset ventilovat pacienty i na odděleních, která k tomu nejsou personálně uzpůsobená,“ upozornil Chudomel, co by mohlo nastat.

Přibudou další místa, možná celý kraj

Hejtmanka Pecková předpokládá, že další místa s mimořádným režimem budou přibývat. „Očekáváme vyhlášení stavu HPO v dalších nemocnicích, případně plošně v celém kraji,“ uvedla hejtmanka ve středu odpoledne.

Třeba v Rakovníku k tomu není daleko, potvrdila hlavní sestra tamější Masarykovy nemocnice Markéta Palková. Situaci označila jako nejhorší od vypuknutí pandemie: zbývalo jen jedno ventilované lůžko; z dvanácti míst na oddělení ARO je jedenáct obsazených. „Právě jsem řešila s primářem Janem Seemannem, jak jsme na tom s personálem. Pokud nám přibude další pacient, budeme stav hromadného postižení nuceni vyhlásit. Sice pak ještě můžeme přijímat nějaké pacienty, ale už nejsme schopni poskytnout péči podle standardu,“ upřesnila Palková.

Dokonce žádné lůžko na jednotce intenzivní péče nezůstávalo ve středu volné v nymburské nemocnici. Její jednatelka Nela Gvoždiaková se netajila tím, že stav hromadného postižení osob je zřejmě na dohled i zde.

Předvídat, co nastane, není snadné ani tam, kde zatím není zle. „Stav hromadného postižení osob se naší nemocnice zatím netýká,“ poznamenala ve středu odpoledne Hana Plačková z Oblastní nemocnice Kladno. A dál? Uvidíme. „Vše bude záležet na růstu počtu covidových pacientů,“ vysvětlila. Také ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček potvrzuje, že vše ukáže až další vývoj. „Zatím lůžka máme, ale situace na bojišti se mění každou minutu,“ řekl odpoledne Deníku.

Shodou okolností použil naprosto stejnou citaci, kterou Deník již ráno slyšel od radního Pavlíka. A na Berounsku sice vyšší počet pacientů zaznamenávají Rehabilitační nemocnice Beroun i hořovická nemocnice, ještě ve středu však byl jejich stav dobrý a situace zvládnutelná. „V tuto chvíli naplněnou kapacitu nemáme,“ řekla mluvčí nemocnic Petra Horáková. Předpovídat, jak bude situace vypadat v následujících dnech, si však netroufala.

Situace ve středočeských nemocnicích se ve čtvrtek stane jedním z hlavních témat jednání krajského krizového štábu. Tam už dojde na rozhodování, zda stav hromadného postižení osob bude vyhlášen pro celý kraj, připomněla mluvčí kraje Martina Kemrová. Aktuální zhodnocení ukazuje, že situace se zhoršuje ve všech okresech; podobně jako v celé zemi. Ve všech nemocnicích ve středních Čechách bylo ve středu ráno hospitalizováno s onemocněním covid-19 celkem 768 pacientů; z toho 156 ve vážném stavu.

Stav hromadného postižení osob

- Stav hromadného postižení osob je mimořádná událost, při níž se zdravotnická zařízení dostávají do režimu provozu, kdy úroveň poskytované péče, z důvodu nedostatku zdrojů, již neodpovídá běžnému standardu poskytování zdravotní péče v ČR.

- Poskytovatel zdravotní péče/či vedení kraje jej vyhlásí v případě vyčerpání všech lůžkových kapacit, kdy již není schopen další kapacity vytvořit či při dalším navyšování počtu lůžek garantovat očekávaný rozsah a kvalitu poskytované péče.

- V rámci tohoto stavu jsou mimo jiné rozšířena covidová oddělení na maximálně možnou kapacitu, navýšeny počty ventilovaných lůžek na maximum, do péče o covidové pacienty jsou zapojena i ta zařízení, která tuto péči dosud neposkytovala. Operační výkony jsou v postižených zařízeních omezeny pouze na výkony, jejichž odložení by bylo spojeno s rizikem bezprostředního zhoršení zdravotního stavu.

- I po uvedení zdravotnického zařízení do režimu stavu hromadného postižení bude zajištěno poskytování neodkladné péče těm pacientům, jejichž stav bude vyžadovat neodkladné ošetření.

Zdroj: Martina Kemrová, Krajský úřad Středočeského kraje