Sportovní kluby jsou připraveny otevřít a říkají: Nechceme přijít o žádné děti

„Máme vytvořený tým s názvem Spartan Koudelníkův Training. Na podzim jsme ale stihli jen jeden trénink,“ uvedl Pavlík a dodal, že mají dostatek trenérů, kdy spolupracují i s atlety. „Vše se bude odehrávat venku, tam je, myslím, riziko nákazy menší,“ dodal.

Pomohly by rychlotesty?

V Rakovníku je velmi populárním sportem florbal. Také zde se snaží najít co nejschůdnější cestu, aby se k němu mohli vrátit aspoň ve venkovním prostředí. Dobré řešení vidí místopředseda rakovnického florbalového klubu Vít Němeček v použití rychlotestů, které by klubům mohl dodávat stát. „Je třeba hledat řešení namísto zákazů. Pohyb je základ pro zdravé tělo i ducha, tím pádem k budování imunity,“ sdělil.

Klub by podle něj mohl začít za rozumných podmínek trénovat okamžitě. „U mládežnických výkonnostních kategorií trénujeme na dálku, ale není to ono. Už abychom se sešli a sportovali normálně,“ přeje si Němeček.

V hořovickém středisku volného času Domeček na Berounsku jsou všechny sportovní kroužky zastaveny. „Jsme školské zařízení, tak můžeme rozjet aktivity, až bude PES ve 3. stupni. Takže čekáme,“ vysvětlila ředitelka Vladimíra Šlosarová. Zkoušeli zde zavést online formy tréninků, nakonec je ale zrušili. „Polovina dětí na ně vůbec nechodila. Nebavilo je to,“ konstatovala Šlosarová.

Děti trénují, ale ve dvou. Zmizel selský rozum, říká kouč mladých fotbalistů

Stejné to je i v benešovském DDM, kde museli radikálně proškrtat sportovní aktivity, konkrétně u lehké atletiky pro 1. až 5. třídu, plavání prvňáků, stolního tenisu, karate, volejbalu nebo střeleckého kroužku.
Děti ale nechodí ani na kuželky nebo hrát florbal.

„V DDM nyní probíhá distanční výuka u dvaatřiceti z celkem jednaosmdesáti zájmových kroužků,“ potvrdila ředitelka Lucie Smetanová, že distančně nelze provozovat každý kroužek. „Sami ale ani nevíme, jak to bude do konce roku, a co vše se ještě stihne,“ dodala trochu zoufale.

Že pozastavení organizovaných sportovních aktivit nemusí přinést pouze ztrátu kondice u dětí, připomněl Josef Fuksa, předseda Lokomotivy Nymburk a zároveň dědeček kanoistického šampiona Martina Fuksy. „Přerušení tréninků bude mít za následek i úbytek členské základny,“ je přesvědčen.

Hodiny u počítače, na pohyb už není čas

A právě tohle už dobře znají například v českobrodském Sokole. Kvůli nucené neaktivitě se jim už odhlásilo 30 členů. Podle náčelníka Jaroslava Petráska má na sportování dětí velký vliv i časově náročná online výuka ve školách. „I přestože k ní škola přistupuje zodpovědně, děti neskončí s vyučováním, ale mívají k tomu ještě i tři až čtyři hodiny činnosti navíc,“ sdělil Petrásek.

I zde už netrpělivě čekají na rozvolnění opatření. Jakmile k němu dojde, jsou prý schopni vše naplno rozjet do týdne „Stačí setřít prach usazený za x měsíců, vše vydezinfikovat a můžeme jet,“ doplnil náčelník.

Návrat žáků do škol: Testování není ideální, vadí čekání na výsledek

Doslova o každého člena nyní bojují ve volejbalovém klubu v Mladé Boleslavi. Když se jim po letech podařilo znovu nastartovat týmy mládeže, koronavirus všechno utnul. „Po jarní karanténě jsme nabrali 30 dětí. Je to mix chlapců a dívek ve věku od 8 do 11 let. Překvapivě se nám se nám všichni v září vrátili,“ připomněl trenér Roman Kozmér.

Jenže v říjnu opatření opět přitvrdila a oddíl tak nyní dělá vše proto, aby děti od volejbalu neutekly. „Posíláme jim nějaká videa v naší WhatsApp skupině, ale je to těžké. Pro děti je důležité, aby je to hned ze začátku chytlo,“ povzdechl si Kozmér.

Právě motivace ke sportování je pro děti důležitá, tu však nyní nemají tak velkou. Své o tom ví třeba maminka devítiletého Oskara z Nymburka Radka Pankivová. Oskar byl zvyklý chodit čtyřikrát týdně na hokejové tréninky, nyní ale má tendence se pohybovat jen minimálně. Matka jej nutí alespoň ke každodenním procházkám. „Přes zimu jsme byli zvyklí jezdit lyžovat, což teď také není možné,“ zoufá si Radka Pankivová a má obavu, že po obnovení hokejových tréninků bude výpadek znát.