Deníku to řekl rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima, když ve středu 5. června navštívil středočeský krajský úřad. S hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou (ANO) podepsal memorandum o spolupráci.

V jejím rámci by představitelé kraje do budoucna chtěli využívat odborných znalostí a výzkumných kapacit univerzity k plánování dalšího rozvoje kraje jako moderního regionu charakteru venkovských oblastí, avšak v těsném sousedství hlavního města. Jako regionu, kde se ty nejmodernější technologie nejenom uplatní, ale kde jsou současně špičková vědeckotechnologická pracoviště, která je přímo vytvářejí.

Potřebné poznatky by mohly přinášet nejenom seminární a diplomové práce, ale i činnost studentů přímo v terénu; do budoucna snad i s větším zapojením fakult, ústavů a odborných pracovišť univerzity. Spolupráce se podle hejtmančiných slov nabízí v rozmanitých oblastech: například dopravy, energetiky, stavebnictví, architektury – a především životního prostředí.

I manuál pro starosty

Zrovna zde už je nač navazovat. Zima zmínil například spolupráci Přírodovědecké fakulty UK s Povodím Vltavy – a konkrétně třeba výzkum zaměřený na zadržování vody v krajině v povodí Želivky, z něhož vedle řady odborných složitostí vyplynula i základní všeobecně platná doporučení zmiňovaná v úvodu. Plus další rady; v podstatě jednoduchý návod, který by mohl posloužit jako jakýsi manuál pro starosty.

Přírodovědecká fakulta na něm podle rektorových slov spolupracovala i s partnery z Českého vysokého učení technického a České zemědělské univerzity. Zima tím připomněl spolupráci s dalšími vysokými školami z Prahy, s nimiž má kraj memoranda o spolupráci podepsaná již z minulosti.

„Karlova univerzita byla poslední v portfoliu významných vysokých škol, s nimiž spolupracujeme, která nám dosud chyběla,“ uvedla hejtmanka. S dodatkem, že při řešení významných témat vidí v akademické sféře významnou oporu.

Vzájemné kontakty mezi krajem a univerzitou však nejsou ničím novým. Rektor Zima v té souvislosti vyzdvihl především vznik centra biomedicínského výzkumu ve Vestci na Praze-západ, které univerzita vybudovala společně s Akademií věd ČR. „Polovina zaměstnanců jsou špičkoví vědci z celého světa,“ poznamenal rektor Zima.

Projekt Česko! A jak dál? 

Při podpisu memoranda o spolupráci současně upozornil na nový projekt nazvaný Česko! A jak dál?, který se snaží hledat řešení zásadních celospolečenských problémů a výzev dotýkajících se nejen středních Čech a Prahy, ale i celé republiky. V jeho rámci se rozvíjí spolupráce Karlovy univerzity s vysokými školami v jednotlivých regionech republiky – a také s tamějšími odborníky i samosprávami.

Snaží se přinášet podněty v oblastech, které tyto kraje trápí. V Ústí nad Labem to byly dluhy a exekuce. V Plzni bezpečnost: od činnosti městské policie přes problémy se zahraničními dělníky, zaměstnávanými jako agenturní pracovníci, až po zapojení do struktur NATO. V Jihočeském kraji se řešilo zemědělství. Na Vysočině došlo na otázky spojené s řáděním kůrovce a se suchem…

Výstupy zatím směřovaly k premiérovi, ministerstvům, exekutorské komoře a podobným adresátům. Závěry a poznatky z jiných regionů univerzita může nabídnout i Středočeskému kraji. Stejně jako vytvoření pracovních skupin k řešení jiných témat; ve středních Čechách může být aktuální třeba stárnutí populace a stěhování seniorů na stáří za Prahu – a na druhé straně existence velkého podílu mladých rodin.

Významný zdroj informací 

Vedení kraje tyto poznatky vítá a využije je pro svoji práci, reagovala hejtmanka. „Vidím v tom velký prostor – i v těch exekucích, sociálních výzkumech a průzkumech. Pro nás to může být významný zdroj informací, abychom směřovali rozvoj kraje tak, abychom vyhověli požadavkům rostoucího počtu našeho obyvatelstva,“ uvedla Jermanová.

Spolupráce s Univerzitou Karlovou tak podle jejích slov může pomoci k tomu, aby služby pro občany „nebyly nastavovány od stolu“. Hejtmanka také zdůraznila úlohu Středočeského inovačního centra, kde by měly vznikat konkrétní projekty.