VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skočil a vyhrál zájezd do Alp

Mladá Boleslav - Petra Manďáka zná celá Mladá Boleslav. Znají ho ale i za hranicemi okresu. Je to chlapík, co jezdí na kolečkových bruslích, vyhrává vytrvalostní závody, ale pak třeba skáče z velké výšky do vody. Prostě adrenalinový „šílenec". A právě jeden takový skok mu pomohl k dovolené v Alpách.

4.11.2013
SDÍLEJ:

Bez Deníku ani krok. Doslova srdeční záležitostí je pro Petra Manďáka Boleslavský deník. Jeho čtení se mu vyplatilo.Foto: Milan Zuščák

V přírodním lomu v Hříměždicích u Příbrami se před časem konaly závody ve skocích do vody z extrémní výšky. A Petr Manďák si k jednomu skoku vzal do ruky Boleslavský deník. Kamarád Milan Zuščák ho vyfotil. Tahle fotka pak vyhrála letní soutěž čtenářů Deníku. Na fotografii mělo být zachyceno letní dění a Deník. Čtenáři pak rozhodli, že právě skok Petra Manďáka s Boleslavským deníkem v ruce je tím nejzajímavějším.

A Petr Manďák si k cestě do Alp vzal nejen fotografa Milana Zuščáka, ale i dalšího kamaráda - Vojena Smíška (hlavní výhra - týdenní zájezd do Alp se zapůjčeným vozem Subaru - byla určena jako rodinná dovolená, tedy pro tři osoby), a vyrazili na dovolenou do Alp.

A tady jsou pocity a postřehy Petra Manďáka, které sepsal při cestě domů z „alpské dovolené", ze zájezdu, který vítězi věnovalo italské sdružení Roter Hahn.

Díky výhře s prázdninovou fotkou s Deníkem jsme se vydali na 700 kilometrů dlouhou cestu do Jižního Tyrolska. Krajina Alp je velmi malebná, úhledné domečky plné květin, pastviny pro krávy 
i v 2200 metrech, zasněžené vrcholky hor a úžasně čerstvý vzduch. Na pěší cesty se stačilo vydat jen s jednou flaškou vody, protože všude tekly potůčky a voda byla úžasně dobrá. Jak jsme byli dost vysoko, rostly ještě lesní jahody, maliny, všude hromady brusinek a od 2 do 2,4 tisíce metrů hromady borůvek.

Ale od počátku. Cesta byla velmi příjemná i díky zapůjčenému vozu Subaru Outback, které nás pohodlně vezlo na dálnicích i vysokohorských cestách plných zatáček. Na cestu jsem se vydal 
s dvěma fotografy a podle toho také cestování vypadalo.

Týden výletů

Byl to týden plný výletů. Dlouhých, krátkých, náročných, ale hlavně nádherných.

Ten první byl „jen" čtyřkilometrový kolem úžasného jezera Pragser Wildsee, absolvovali jsme ho za 4,5 hodiny. Krajina tak nádherná, že Milan i Vojen fotili téměř neustále. Druhý den jsme se vydali na vysokohorskou túru do 2774 metrů. Kdyby nám někdo řekl, co vše výlet bude obsahovat, nešli bychom do toho.

Prvopočátek - výšlap stále do kopce z 1400 metrů - byl ve svěžím tempu, okouzleni přírodou kolem, se nám šlo hned lépe. Stromy přestávaly růst kolem 2000 metrů a nás čekala prudká cesta vzhůru na jeden z vrcholů. Jakmile jsme tam dorazili, stáhly se mraky a začalo pršet. Pršelo nám celou cestu, ale krajině to dodávalo nádhernou atmosféru, ze které jsme byli unešeni. Došli jsme k jezeru Schwarzsee, které bylo ale úžasně průzračné. Rozhodli jsme se si cestu prodloužit právě na nejvyšší vrcholek v okolí a to jsme si „zavařili".

Cesta byla strmá, plná kamení, sněhu, bláta s dosti příkrými místy hned vedle cesty. V absolutní mlze jsme vyšli na vrchol Riepenspitz. Po pár metrech dolů se otevřela hluboká proláklina a šipky pro nás nechápavě ukazovaly dolů. Při dobře 70procentním klesání jsme se opatrně dali dolů. Vysoké výšky a energie hor mi dodaly obrovskou sílu a najednou, jak jsme klesali dolů, chtělo se mi běžet, jako bychom právě vyšli - jenže my jsme měli 
v nohách již 20 kilometrů vysokohorským terénem.

Další den jsme si řekli, že si dáme kratší procházku, nepodařilo se, opět jsme dorazili až v 7 večer, ale viděli nádherné vodopády v oblasti Sacata di Fanes, nechali se vést vnitřní intuicí a prošli oblast zajímavou osmičkou, díky níž jsme viděli vše krásné i 20metrové vodopády, ke kterým nevedla žádná povolená cesta.

A když už jsme u cest, vydali jsme se na „feritovou" stezku, samozřejmě bez jištění. Celkem úzká cestička 
a vedle hned sráz, lezení po 
25 metrů vysoké skále s úchyty na nohy. Bezpečně a opatrně jsme to zvládli a odměnou pro nás byl nejvyšší 40metrový vodopád, který padal mezi skalní stěny.

Předposlední den ze šesti „alpských" 6 jsme si dali podle místních top výlet - 3 skály jdoucí z 2500 metrů do 3000 jsme obcházeli nejdříve klidnou a pak i relativně náročnější cestou a všude kolem byly obrovské hory, každá jiná. Ten úchvatný pohled se nedá popsat!

Kluci fotografové si šli fotit, a protože jsem toužil mít maximální zážitek, vylezl jsem si trochu i s adrenalinem na 
o 100 metrů vyšší skalku a objevil se mi otevřený pohled na všechny strany. Úžasem jsem oněměl a napadaly mne jen myšlenky na nádheru a svobodu života, možnou větší lásku, soucítění a odpuštění mezi lidmi. Svěží vzduch a nádhera přírody mi otevřely ještě více srdce a vychutnával jsem si pohledy kolem.

Bohaté farmářské snídaňové menu

Musím napsat pár řádků 
o snídaních, na který jsme seděli vždy 45 minut. To, že byly bohaté, je fajn, ale ten pocit domácí stravy a místního prostředí byl neopakovatelný. Přiznáme se, že jsme se vždy s chutí přejedli, ale kdo by ne, když má domácí máslo, mléko, jogurt, mošty, housky, marmelády a o sýrech nemluvě. Bydlení na farmě bylo znát. Také místní 80letá babička neustále něco dělala na farmě a viděl jsem ji i s plně naloženým kolečkem dřeva!

A to je všechno. Bylo toho hodně, bylo to krásné, nezapomenutelné. Bylo to fajn…

Autor: Jiří Macek

4.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Malá Arsenija se narodila 21. listopadu ve 21.51 šťastným manželům Yevě a Mykhailu Lespukhovým. Při narození prvorozená holčička měla 3 570 gramů a 52 centimetrů. Rodina žije  v Trhovém Štěpánově.
4

Právě jsme se narodili

Pražský okruh.

Na dostavbu Pražského okruhu ministerstvo kývlo

Za úklid nelegální skládky dostala benešovská škola ocenění

Benešov – Slavnostní zakončení sezóny akce Ukliďme svět, ukliďme Česko a odtajnění konečných výsledků se událo ve čtvrtek 23. listopadu. Oceněni byli tři příkladní organizátoři úklidů napříč Středočeským krajem, a uspělo i Benešovsko. V kategorii škol dostala cenu Střední odborná škola a Střední zdravotnická škola Benešov.

Ve Vlašimi vychovávají stolní tenisty pro reprezentaci

Benešovsko – Stolní tenis je bezkontaktní míčový sport hraný s pálkou a patří k nejrychlejším sportům. Vyvinul se ze společenské hry, která byla kolem roku 1880 přivezena z Číny do Británie. První mezinárodní turnaj byl v roce 1926, později byl braný jako první mistrovství světa. Stolní tenis se hraje na desce stolu nad úrovní země, kterou rozděluje síťka na dvě poloviny, kde se pohybují hráči. Hraje se buď dvouhra, nebo čtyřhra.

S Deníkem za zábavou

Benešovsko - Přinášíme vám přehled událostí z Benešovska.

AKTUALIZOVÁNO

S kabelkou žena přišla o desítky tisíc korun

Jesenice – Jako varování pro čas předvánočního shonu může posloužit krádež s velmi nemilými následky, jíž se od čtvrtka zabývají policisté z Prahy-venkov: Jih.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT