Kliknutím zvětšíteTakovéto umístění samozřejmě vyvolalo řadu otázek i na politické scéně - někteří kritizují časté střídání ministrů školství a jejich koncepcí. Podle Deníkem oslovených ředitelů středních odborných škol a středních odborných učilišť není zásadní problém v personálních změnách na ministerstvu, ale spíše v maturitní zkoušce jako takové.
„Školství má takovou setrvačnost, že ve změnách ministrů to není. Chyba je podle mého názoru například v tom, že jednotná maturitní zkouška není vůbec jednotná. Neexistuje jeden specifický učební plán. U nás na učilišti studenti kromě státní části maturitní zkoušky musí skládat i část školní, kde jsou odborné předměty. Na gymnáziích například mají češtinu v jiné formě,” sdělil svůj pohled Jan Nechutný, ředitel SOU Nové Strašecí, s tím, že studenti odborného učiliště mají na všeobecné předměty zhruba 1,5 roku, gymnazisté o dva více.
Jedním z dalších důvodů špatné úspěšnosti na středních odborných školách je podle některých ředitelů příliš vysoký počet středních škol. Ty, o které je menší zájem, pak musí vzít defakto každého studenta.
„Patříme mezi školy se špatným výsledkem úspěšnosti. V příštím týdnu to tu budeme řešit s inspekcí,” řekl Milan Lehocký, ředitel SOŠ a SOU Dubno na Příbramsku, kde se studenti učí řemeslnické a technické obory. „Problémem je kvalita studentů, kteří se k nám dostanou. I když se jim přijímací testy nevydaří, tak je přijmeme. Nemáme převis studentů jako gymnázia. Pomohla by optimalizace odborného školství. Máme tu dvě gymnázia a celou řadu středních škol. Dostává se pak k nám špatná kvalita studentů,” dodal ředitel Lehocký.
Škol je moc
A v podobném duchu reagovali i další ředitelé a ředitelky středních odborných škol ve Středočeském kraji. Podle nich se věci neustále řeší nejen se zřizovatelem škol - tedy ve většině případů se Středočeským krajem - ale také se školní inspekcí. Výsledek jednání? Zatím žádný. Ředitelé také ve většině případů nesouhlasí s výtkami, že se studenty pedagogové nepracují, nevyužívají moderní technické pomůcky a studenty nemotivují. Na to mají ředitelé téměř jednotnou odpověď: „Dostanou se k nám i studenti, kteří nemají o studium zájem, nemají studijní ambice a předpoklady.”
„Nabídka středních škol v současné době převyšuje poptávku. V kraji je zřízena spousta středních škol, když to řeknu narovinu, studenti se dostanou na kteroukoliv školu. Škol je opravdu moc,” řekla ředitelka Střední zdravotnické školy Beroun Leona Machková.
Třetí příčka od konce
Z mezikrajového srovnání výsledků maturitních zkoušek skládaných loni na jaře, které připravilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, nevycházejí střední Čechy příznivě. Jako celek z hlediska úspěšnosti obstojně obstáli pouze středočeští gymnazisté. Ti v žebříčku 14 krajů skončili na osmé příčce, zatímco Praha je poslední. V matematice, jež často bývá proklínaná, a cizích jazycích dokonce středočeští gymnazisté získali pozice na pomyslných stupních vítězů.
Celkově jsou však střední Čechy třetí od konce, přičemž hodnocení ukazuje, že u maturity neuspěla čtvrtina středočeských studentů. Včetně těch, kteří maturovat chtěli, ale zkoušku nakonec neskládali, je to třetina. Horší je už pouze sever Čech; kraje Liberecký a Ústecký. Naopak přehledu vévodí Vysočina.
21
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
