A dění v Posázaví sledují i někteří vlastníci pozemků odjinud: i jich se časem může týkat podobné rozhodování například v souvislosti s přípravami výstavby VRT neboli vysokorychlostních železničních tratí. Jak tedy stát postupuje?

Předseda Alternativy D3 Roman Andres trvá na tom, že uzavírat jakékoli dohody o pozemcích je předčasné minimálně do doby, kdy bude vydáno pravomocné územní rozhodnutí, které by stavbu umístilo na konkrétní pozemky. A zdůrazňuje, že ani pak nemůže být k prodeji nikdo nucen. S tím, že i kdyby později mělo dojít na vyvlastnění (což je spojeno s finanční náhradou), vyplatí se počkat: mohlo by to prý přinést vyšší kompenzaci.

„Je předpoklad, že v příštích letech, kdy bude vyvlastňovací řízení aktuální, budou ceny pozemků stoupat. Zároveň se bude projednávat nový zákon o vyvlastnění, který navrhlo ministerstvo pro místní rozvoj, podle kterého stát bude moci vyplatit až osminásobek hodnoty pozemku,“ argumentuje Alternativa D3.

Jedná se o pozemcích pro štoly

Že vykupovat pozemky se ŘSD chystá až po vydání územního rozhodnutí, potvrzuje generální ředitel této státní organizace Radek Mátl. Současně však nepopírá, že lidé z jeho týmu začali s některými vlastníky pozemků jednat už na sklonku loňského roku. Konkrétně se jedná o lokality v katastrálních územích Jílové u Prahy a Luka pod Medníkem. Jde ale výhradně o pozemky, kde se počítá s ražbou průzkumných štol v rámci podrobného geotechnického průzkumu předcházejícího výstavbě klíčových součástí středočeského úseku D3: tunelů Kamenná Vrata a Luka i mostu přes Sázavu.

„Nejedná se tedy o zahájení jednání s majiteli pozemků v celé trase, ale pouze o pozemky potřebné k realizaci podrobného geotechnického průzkumu,“ zdůraznil Mátl. S tím, že současně jde o pozemky, které později budou potřeba i pro vlastní realizaci stavby.

Společně s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) Mátl připomíná, že územní rozhodnutí v právní moci není nutnou podmínkou pro zahájení výkupu pozemků. A shodně ujišťují, že při výkupech pozemků uskutečněných před nabytím právní moci územního rozhodnutí i poté budou kupní ceny stanoveny shodným způsobem v souladu s liniovým zákonem: u nestavebních pozemků osminásobkem ceny obvyklé a v případě těch zastavitelných půjde o 1,5násobek. Pokud jde o možnost vyvlastňování, na to může dojít až po vydání územního rozhodnutí a nabytí právní moci.

O vedení trasy už je dobojováno

K samotnému vedení trasy dálnice ministerstvo dopravy připomíná, že debaty jsou již definitivně u konce: je potvrzena v takzvané západní variantě. Odvozuje to jednak od rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který předloni v listopadu zamítl kasační stížnost vůči první aktualizaci Zásad územního rozvoje Středočeského kraje. Loni v listopadu pak následovalo další rozhodnutí, tentokrát Ústavního soudu ČR. Ten odmítl stížnost obce Okrouhlo na Praze-západ a spolku Krajina 2000, čímž bylo uzavřeno řešení veškerých opravných prostředků uplatněných vůči vedení koridoru dálnice D3.