Tam připomíná hrdinství československých parašutistů, kteří byli za druhé světové války vysíláni do okupované domoviny především s úkoly výzvědného i diverzního charakteru – a někdy i s posláním organizačním a výcvikovým, pokud k úkolům zadaným paradesantní skupině patřilo také navázání kontaktů s domácím odbojem.

Přenesení kopie kousku Londýna do Panenských Břežan nebylo vybráno náhodně: jde o autentickou a dodnes dochovanou zeď v někdejším sídle zpravodajské služby československé vojenské mise v exilu, před níž byli parašutisté fotografováni po dokončení výcviku a zařazení do konkrétní výsadkové skupiny; během čekání na odlet k plnění úkolů ve vlasti. Vyfoceni v místech, která se podařilo přesně vyhledat podle drobných poškození cihel, tam byli i zřejmě nejslavnější výsadkáři vybraní a připravení pro operaci Anthropoid: Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Muži, kteří před odletem vstříc vlastní smrti podepsali 1. prosince 1941 v Londýně slavnostní závazek: „Můj úkol tkví v zásadě v tom, že společně s jiným příslušníkem československé armády budu odeslán do vlasti, abych v čase, na místě a v situaci, která se podle našeho zjištění na místě a za daných okolností bude zdát nejvýhodnější, provedl nějakou sabotážní nebo teroristickou akci, tak účinnou, aby měla patřičný ohlas jak doma, tak i za hranicemi Československé republiky…“

Jejich čin, atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jenž vstříc jejich bombě vyjel 27. května 1942 právě z Panenských Břežan (ze své rezidence v tamějším dolním zámku), skutečně takový ohlas přinesl – bohužel však společně s krvavou pomstou nacistů v období takzvané heydrichiády. Také těmto událostem tvůrci snímku věnovali pozornost, naznačila Deníku Helena Frintová z kanceláře hejtmanky. „Je například zmíněna Jindřiška Nováková, která odvezla kolo zraněného Jana Kubiše,“ podotkla.

Na středeční premiéře podle jejích slov nebudou chybět ani Michal Polák a Martin Baloun; spoluautoři otisku zdi z blízkosti v londýnské ulici Bayswater Road W2 blízko centra metropole. Otisk zdi ze dvora komplexu Porchester Gate dnes i jejich zásluhou připomíná nejen hrdinství těch, kteří se dobrovolně přihlásili k plnění úkolů spojených s velmi nejistou nadějí na přežití, ale oživuje i vzpomínky na tváře hrdinů. Nejznámější fotografie výsadkářů totiž pocházejí právě od legendární cihlové stěny; jinak se totiž – kvůli utajení – fotili minimálně. I proto přišla ředitelka Oblastního muzea Praha-východ, které objekt v Panenských Břežanech spravuje, Hana Závorková-Bílková s myšlenkou uctít jejich památku a připomenout jejich statečnost pořízením otisku části londýnské zdi. Vlastně docela obyčejné – leč neobyčejné.