„Připravujeme se na situaci, kdy k 1. listopadu musíme mít 80 procent plynu v zásobnících. Zatímco loni nás vyšel nákup plynu na miliardu, letos to bude mezi 6 až 9 miliardami korun,“ říká Martin Pacovský, předseda představenstva PPAS.

Před pár dny jste oznámili zdražení o 40 %, budete zdražovat dál?
V současné situaci nemůžeme vyloučit nic. Nejsem milovník zdražování, prostě vidíte, že cena může vyletět ze dne na den o 30 nebo 50 %. Bylo by neseriózní říci, že zdražovat už nebudeme.

Zdražovali jste už ale několikrát za poslední rok…
Cena plynu se zvýšila oproti loňskému roku na pětinásobek a my jsme tuto změnu na zákazníky ještě plně nepřenesli. Máme výhodu, že nakupujeme hodně dopředu a zdražování má zpoždění. Můžeme se pouze všichni modlit, aby se ceny dostaly do normálního stavu.

Sídlo Pražské energetiky (PRE) a Pražské plynárenské (PPas) ve Škodově paláci.
Destabilizace Pražské plynárenské: Podle opozice za ni může město a management

Odkud plyn nakupujete?
My napřímo z Ruska nenakupujeme. Bereme ho od německých firem a ty jej mají pravděpodobně hodně z Ruska, to my nejsme schopni zjistit, garance původu plynu neexistuje. My už zásobníky plníme bez ohledu na půjčku od města. I kdybychom ji nedostali, tak část naplníme. Máme zodpovědnost vůči zákazníkům.

A kdyby Rusko oznámilo, že plyn do Česka přestane dodávat, podobně jako Polsku či Bulharsku?
Teď je to dobré, protože není topná sezóna. Naše zásoby vydrží asi až do října, ty ale neřeší zimní sezónu. Když budou splněny podmínky financování a nestane se žádná neočekávaná věc, jsem přesvědčen, že pro chráněné zákazníky, tedy domácnosti a nemocnice, jej mít budeme i v černém scénáři. Nějaké řešení se vždy najde. Existuje varianta zkaplněného plynu z Ameriky v kombinaci s plynem z Norska, Evropa vyhlásila nějakou solidaritu a domácnosti by v konečném důsledku mohly přežít. V momentě, kdy se odřízne ruský plyn, tak věřím tomu, že jej seženeme, ale nikdo není schopen říci za kolik. Věřím, že stát v krizových situacích pomůže s jeho financováním.

Dostali jste půjčku od města ve výši dvou miliard, co s ní budete dělat?
Využijeme ji na naplnění našich zásobníků a je splatná příští rok. Zásobníky jsou tady v Česku, je to garance občanům, že plyn tady v Česku bude v případě krizové situace. V jiných státech to garantuje stát, u nás se k tomu nepostavil tak, jak bychom očekávali. My nemáme čas čekat na stát, zásobníky musíme naplnit už teď. Jakmile plyn v příští topné sezóně prodáme zákazníkům, budeme mít na to splatit půjčky. Je tam úrok, který je výhodný pro město a vydělá na něm a to i za cenu vysoké inflace.

Ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově.
Méně plynu z Ruska: Jako teplárna by mohla posloužit i čistička v Bubenči

Kde jste si všude půjčovali?
Banky jsou s tím srozuměné, město je jedním z věřitelů. Potřebujeme další čtyři miliardy, o těch se bavíme s bankami. Hlavní naše banky jsou ČSOB a Erste Bank, pak máme další menší úvěry. Oni se na nás dívají velmi vstřícně, vnímají nás jako stabilního partnera a ta částka je tak velká, že chtějí nějakou garanci, kterou nám může dát jen náš akcionář, kterým je hlavní město. Díky půjčkám jsme spolehlivý a bezpečný dodavatel.

Když si půjčujete a zdražujete, tak to tak úplně nevypadá…
Platívalo, že energetika je bohaté řemeslo, ve kterém peníze jsou. Když máte například elektrárnu, tak ano, když jen obchodujete, tak to tak v dnešní době úplně není.