Rádi to uslyší nejen starostové, ale i ředitelé, stejně jako rodiče (či budoucí rodiče) jak v Praze, tak především v blízkém okolí hlavního města. Školám zde chybějí tisíce míst, takže jsou problémy nejen s přijímáním prvňáčků, ale i s přechodem žáků z menších škol v obcích na druhý stupeň ve městech. Kapacity škol pokulhávají za masivním nárůstem počtu obyvatel.

Nové kapacity stále nestačí

Míst v základních školách je zvláště kolem Prahy zoufalý nedostatek, přičemž situace se rok od roku zhoršuje. Kritická začíná být do té míry, že už se zcela vážně uvazuje i o možnosti výuky ve vojenských stanech. Ostatně Základní škola Sulice v Želivci na Praze-východ má nově postavenou jurtu; s plánem na celoroční využívání místo chybějící učebny. V této oblasti sice dvě nové školy nedávno vznikly – na Praze-západ v byl loni otevřen nový komplex v Jesenici-Zdiměřicích a ve vcelku blízkých Psárech-Dolních Jirčanech v roce 2019 – ale rychle se zaplnily.

Také třeba přístavby ve městě Rudná nebo například v obci Líbeznice ukázaly, že rozšiřování kapacit je spíš doháněním dluhu, akutního v celé přípražské oblasti, než vytvářením rezerv pro budoucnost. Bývalo zvykem, že v minulosti vypomáhaly okolí Prahy školy v hlavním městě, ty však řeší stejný problém: třídy sice přibývají, avšak podstatně pomaleji než jakým tempem se zvyšují počty žáků, které je do nich třeba umístit. Rodiče hledající míso pro své děti pak vymýšlejí psí kusy třeba kolem přihlašování trvalého pobytu.

Nyní se v blízkosti metropole stavějí školy budované svazky několika obcí. K dokončení spěje svazková škola Přezleticích, jež je společným projektem obcí Přezletice, Podolanka a Jenštejn, a výstavba začala v Ondřejově, s nímž se sdružily ještě Kaliště a Zvánovice.

Podle středočeského hejtmanství je však jen kolem Prahy třeba postavit ještě alespoň šest dalších velkých škol, navržených s kapacitou nejméně 540 žáků (tedy majících 18 tříd); včetně již v minulosti ohlašované nové školy v Říčanech, na jejíž vybudování chybí peníze. Jinde je vlastně situace podobná: je kde stavět, ale dosud nebylo zač. Na každou školu jsou přitom potřebné stovky milionů korun. Obstarat takovou sumu samostatně, bez dotační pomoci, v silách obcí a měst není; ani když se sdruží do svazku.

Peníze už jsou na cestě

Vácha se Snížkem přivezli z návštěvy ministerstva informaci, že stát příspěvky na výstavbu a rozšiřování škol chystá a pro jednání vlády je připraven materiál týkající se programu dotací pro zvyšování kapacity základních škol počítající s částkou 6,8 miliardy korun. S tím, že objem peněz by byl navyšován ve vazbě na růst cen materiálu a stavebních prací. Vzniknout by tak mohlo až deset tisíc nových míst na základních školách.

Ve středu odpoledne pak hejtmanka Petra Pecková (STAN) oznámila na twitteru: peníze na výstavbu základních škol vláda právě schválila. „Šest velkých nových škol v našem kraji a rozšíření kapacit menších škol nejen u nás, ale všude tam, kde je problém s kapacitami,“ tlumočila, co znamená rozhodnutí ministrů. Schválení programu následně po jednání vlády potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Hovořil o více než sedmi miliardách; vláda přidá půlmiliardu kvůli nárůstu cen.

Na sociálních sítích středočeští politici dále oznámili, že kraj usiluje o komplexní přístup: pokud se v obcích masivně staví, má se rovnou počítat s nárůstem počtu míst ve školách a školkách – ale žádoucí je myslet třeba i na nemocnice. Hejtmanství tak chce hledat mechanismus, jak na tyto projekty zajistit vícezdrojové financování.

Koketuje s myšlenkou takzvaných plánovacích smluv podle nové (budoucí) podoby stavebního zákona, jež by od developerů a stavebníků umožnily získávat příspěvky na budování „vynucené infrastruktury“. Princip je jednoduchý: bytová výstavba, jež přivede nové obyvatele, přímo vyvolává potřebu navýšit kapacity třeba právě ve školách, stejně jako například školkách či nemocnicích – a na nákladech, které se s tím pojí, by se měl podílet ten, kdo staví.