Kliknutím zvětšíteOdborníci tak radí: mějte proto riziko na paměti, a pokud nejste očkovaní, na procházkách i při pobytu na zahradě buďte na pozoru a dostatečně se chraňte. V případě nákazy ochranu před fatálními následky zajistí pouze včasná diagnostika nemoci pomocí laboratorního vyšetření krve.
Pokud vycházíte na procházku do přírody, je na místě volit raději světlé oblečení, na kterém je klíště lépe viditelné, a pamatujte na dlouhé nohavice, rukávy a plnou obuv. Oděv i kůži přestříkejte repelentem. Při výběru ochranného prostředku dbejte na to, aby byl účinný nejen proti hmyzu (broukům a komárům), ale i proti klíšťatům, a aby byl odolný proti vlhku a potu.
I tak je ale třeba myslet na jedno. Žádné preventivní opatření ale bohužel nezaručí před klíšťaty úplnou a stoprocentní ochranu. V každém případě se tak po návratu z přírody důkladně prohlédněte. Klíšťata mají v oblibě zejména vlhčí části těla, jako jsou podkolenní a loketní jamky, podpaží či intimní partie. Zakousnout se však mohou i jinam, například do hlavy. Těmto místům je proto dobré věnovat největší pozornost.
Co dělat, když na sobě najdete klíště?
Jak uvádí experti z laboratoře Synlab, klíště zvládnete odstranit sami, za lékařem se vydejte v případě komplikací. Nezakapávejte klíště krémy ani olejem, ty jej přidusí, a pak může vyvrhnout obsah svých střev do rány, čímž se zvýší riziko nákazy. Místo se zakousnutým klíštětem ale postříkejte dezinfekcí.
K vytáhnutí použijte pinzetu, kleštičky na klíšťata či speciální kartu, která se prodává v lékárnách. Vybranou pomůckou pak klíště jemně, ale zároveň pevně a co nejblíže kůži uchopte a vytáhněte jej. Vyvarujte se vyviklávání a kroucení. Úkon by měl být rychlý. Ranku je pak nutné vydezinfikovat.
Platí ale jedno: po vyndání klíště nikdy nerozmačkávejte, hrozí riziko, že byste se dostali do kontaktu s nakaženými vnitřnostmi. Zabalte jej do ubrousku a spalte, nebo spláchněte do záchodové mísy. Pokud se vám klíště nepodařilo vyndat celé, a jeho přední část zůstala v ráně, vyhledejte lékaře.
Ranku je doporučeno sledovat po dobu následujících tří až čtyř týdnů. Není nijak neobvyklé, že se v místě objeví malá červená skvrnka. Zpozorněte však, pokud se začne zvětšovat nebo pokud se uprostřed objeví bledší flíček. V takovém případě je nutné okamžitě kontaktovat lékaře. „Typická červená skvrna s vybledlým středem se objevuje přibližně u poloviny osob nakažených lymskou boreliózou,“ uvádí MUDr. Jarmila Bečvářová z laboratoře Synlab.
Zdravotníci ale varují: lymská borelióza je zákeřná v tom, že může probíhat zcela skrytě, návštěva lékaře po napadení klíštětem je tedy na individuálním zvážení každého jedince, namístě je ale hlavně v případě zaznamenání obtíží nebo změn. Pokud se objevila typická skvrna v okolí místa přisátí klíštěte nebo na sobě člověk napadený klíštětem pozoruje příznaky, jako jsou bolesti svalů, kloubů, zvýšená teplota, únava, nechutenství či otoky lymfatických uzlin, je vhodné lékaře kontaktovat. Ten vás vyšetří a v případě potvrzení podezření na nákazu odebere vzorek krve, který postoupí k otestování laboratoři.
Klíšťová encefalitida má dvě fáze. „V první fázi onemocnění lze diagnózu zjistit na základě přítomnosti virové RNA v krvi pacienta, která prokáže, zda je virus aktivní,“ uvedla Petra Kottová z laboratoře Synlab. Po přechodu do druhé fáze nemoci se z krve zjišťuje přítomnost protilátek třídy IgM a IgG, kterými se organismus začne proti viru přirozeně bránit. Tvoří se přibližně po 2 až 5 týdnech od nákazy. „O probíhající infekci svědčí pozitivní nález IgM protilátek. V případě pozitivního výsledku obou druhů protilátek se stanovuje takzvaná avidita IgG protilátek, která pomáhá s určením stádia nemoci,“ dodala Petra Kottová.
Kdy jde o boreliózu?
Pokud se objevila typická skvrna, lékař provede nejprve klinické vyšetření. V případě, že je místo po přisátí zarudlé a má typický vzhled, lze boreliózu klinicky diagnostikovat ihned, tedy již několik dnů až týdnů po nákaze. V tomto stádiu se laboratorní vyšetření neprovádí a postupuje se dle klinického nálezu společně s informacemi o přisátí klíštěte.
Není-li skvrna přítomna a pacient má potíže, je nutné podstoupit laboratorní vyšetření krve. „Z odběru krve se provádějí sérologické testy na přítomnost protilátek třídy IgM a IgG. Tyto protilátky, kterými se organismus začne proti nemoci bránit, se však začínají tvořit až 3–6 týdnů po nákaze, nemoc je tedy možné diagnostikovat až s odstupem týdnů. Vyšetření se proto v případě podezření doporučuje opakovat,“ upozornila Petra Kottová. Pokud se přítomnost protilátek základním vyšetřením potvrdí, provádí se další specifičtější testování.
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
