A právě hromádkou bláta by teď vzaly za vděk, aby mohly zahnízdit a vyvést mladé. „Z vysušené hlíny hnízdo nepostaví; potřebují bláto, které bude dobře lepit,“ upozornil Viktora. S tím, že pomoci může každý: tím, že na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. „Pokud jsou jiřičky v okolí, rychle zdroj bláta najdou,“ poznamenal.

Deníku v úterý 28. dubna upřesnil, že je fuk, z jaké hlíny bláto bude. Vůbec není potřeba, aby byla jílovitá, jak by snad leckdo očekával. Jiřičky vezmou zavděk téměř jakýmkoli materiálem, který najdou do 500 metrů od hnízdiště; stavět zvládnou dokonce i z uhelného mouru. Jen nesmí jít o hlínu písčitou: z té by hnízdo nedrželo.

Míst vhodných k hnízdění ubývá

Za Ptáka roku 2020 zvolili ornitologové „obyčejnou“ a hojně rozšířenou jiřičku proto, aby upozornili, jak těmto opeřencům, kteří hnízdí výhradně na lidských stavbách, ubývá vhodných míst. Nejen kvůli stavebním úpravám domů, zasklívání panelákových lodžií či užívání mechanických zábran proti holubům, ale také v důsledku shazování hnízd lidmi chtějícími zabránit znečišťování domů (často právě těch po rekonstrukci) trusem.

Virus odejde, sucho zůstane

To v minulosti nebývalo; naopak lidé věřili, že blízkost vlaštovkovitých přináší do chalupy štěstí. Pod hnízdo ale přece stačí umístit podložku, jež trus zachytí, nabízí Viktora řešení. Narušení hnízda je ostatně čin, který může mít dohru na odboru životního prostředí obce s rozšířenou působností.

Pozorování mohou lidé hlásit

Odborníci mají zájem o mapování míst, kde jiřičky hnízdí, a spoléhají i na pomoc veřejnosti, upozornila v úterý Gabriela Dobruská z ornitologické společnosti. „Všímejte si jiřiččích hnízd a zaznamenávejte údaje do databáze na webové stránce www.rorysi.cz,“ vyzvala lidi ochotné spolupracovat. A je to přesně tak jak říká. Pod označením „rorýsů“ se skrývá databáze synantropních ptáků; těch, kteří žijí v blízkosti člověka – tedy včetně kavek nebo právě jiřiček.

Pálení čarodějnic v Řevničově v roce 2019.
Čarodějnické ohně by hořet neměly. Kvůli koronaviru i suchu

A když Deník připomněl třeba zkušenost z Benešovska, že v některých vesnicích by jako hnízdiště bylo třeba označit většinu domů, Dobruská jen přikyvuje. Pokud to tak někdo udělá, bude to pro vyhodnocení vědeckých výsledků jen dobře; čím větší soubor dat, tím větší má vypovídací hodnotu. „Při zmapování vesnice má cenu i negativní pozorování – tedy zjištění, kde jiřičky nejsou,“ konstatovala. „Lidé se nemusí bát, že nás zahltí,“ upozornila, že větší počet údajů je naopak potřebný.

Připouští však, že větší míru spolupráce očekávají ornitologové ve městech, kde by rádi s pomocí veřejnosti zmapovali výskyt velkých kolonií. Takových, jaké je možno najít i v Praze: kupříkladu v Radotíně poblíž Vltavy – byť už leckteré kvůli rekonstrukci paneláků zanikly. „Chápu, že na vesnici může mít někdo obavy upozornit, že má soused na domě hnízdo, aby se po čase nestalo, že někdo přijde zjišťovat, jak to, že tam není,“ řekla Dobruská. Podobné to prý může být i ve vilových čtvrtích měst, kde se také obyvatelé znají. Byť je jisté, že na pátrání po jednom či dvou hnízdech se nikdo nechystá – ani na to nemá kapacitu.

Hvězdnatka zdobená z Bornea - Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další dva nové druhy hvězdnatky. Jednu z nich pojmenovali Thismia ornata, česky hvězdnatka zdobená (na snímku).
Olomoučtí přírodovědci objevili na ostrově Borneo další dvě hvězdnatky

Údaje o hnízdění mají pomáhat ornitologům získat lepší přehled o populaci jiřiček – ale také například úředníkům při rozhodování o stavebních úpravách. Podle Dobruské třeba v případě chystané rekonstrukce domu, kde hnízdí padesát šedesát párů. „Dá se najít řešení například v podobě věže pro jiřičky nebo připravení umělých hnízd, což stavbu příliš nezkomplikuje – a ptáky přesune do míst, kde nájemníkům nebudou vadit,“ vysvětlila Deníku, k čemu také mohou pozorování posloužit.

Jiřičky obecné v naší blízkosti

- Jiřičky patří k našim nejběžnějším druhům, ale i přesto je může ohrozit ubývání hnízdních příležitostí a také úbytek potravy, tedy hmyzu.

- Přílet prvních jedinců byl letos pozorován 24. března. Jako první se většinou objeví samci, kteří zabírají a hájí nejlepší místo k hnízdění na vnějších zdech budov. (Tím se odlišují od vlaštovek, jež hnízdí výhradně ve stájích, v průchodech nebo v opuštěných budovách.)

- Každoročně k nám jiřičky přilétají kolem svátku sv. Jiří – a podle toho dostaly i své zvláštní pojmenování. Jakmile přiletí samice, utvoří se páry, které začnou společně stavět hnízdo z bláta a slin.

- Jiřičky se zpravidla vracejí hnízdit na stejné místo, kde se vylíhly. Celé generace jiřiček obývají tentýž objekt po desítky let – pokud k tomu mají příležitost.

- Svévolné odstraňování hnízd není přípustné, a to ani na podzim či v zimě, kdy jsou jiřičky v Africe. Potřebujeme-li skutečně hnízda zlikvidovat, například kvůli opravě fasády či výměně oken, je třeba požádat orgán ochrany přírody (v případě jiřiček je to úřad obce s rozšířenou působností) o udělení výjimky.

- Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí – což je nejen v rozporu se zákonem, ale i nepochopitelný a barbarský čin – znamená to pro ně předčasný konec sezony. Jiné místo k hnízdění už si najít nezvládnou.

- Pro zájemce o bližší informace o jiřičkách a dalších druzích hnízdících v blízkosti lidí bude Česká společnost ornitologická ve středu od 17.30 živě vysílat speciální díl internetového cyklu Ornitolog na drátě.

Zdroj: Česká společnost ornitologická, Moravský ornitologický spolek

Video Moravského ornitologického spolku:

Zdroj: Youtube
Zdroj: Youtube
Zdroj: Youtube
Zdroj: Youtube