I když je rozhodnutí pravomocné, vedení středočeských silničářů trvá na svém: příspěvková organizace kraje spravující silnice II. a III. třídy tehdy v roce 2017 chybu neudělala. Bude se bránit: chystá správní žalobu.
Verdikt úřadu se týká zakázek na malování čar na silnicích; obnovy vodorovného značení. Kolem nich bylo poměrně dusno v období koaliční krize na středočeském hejtmanství v létě a na podzim roku 2017. Tehdejší radní pro oblast majetku a investic Martin Macháček (STAN) opakovaně informoval novináře o tom, že postup silničářů je podle něj chybný, jestliže jsou zakázky rozděleny. Vysvětloval, že zatímco v případě, kdy by se zadávaly jako celek, by bylo nutno vypsat otevřené výběrové řízení, u dílčích zakázek stačí oslovit několik dodavatelů a vybrat z jejich nabídek. Tato jeho vyjádření přispívala k umocnění napětí (založeného nicméně na četných dalších rozporech), jež nakonec vyvrcholilo tím, že hnutí ANO po roce společného vládnutí vypovědělo koaliční smlouvu partnerům ze STAN, ODS a Nezávislým Středočechům. Vznikla nová, nynější koalice: ANO + ČSSD s podporou KSČM.
Úřad: nesprávné zadání zakázek
Nynější rozhodnutí strážců hospodářské soutěže, které již pravomocně potvrdil předseda ÚOHS Petr Rafaj, tehdejším Macháčkovým argumentům dává za pravdu: zadavatel chyboval. „Dopustil se porušení zákona, když uzavřel dne 1. 2. 2017 na základě čtyř veřejných zakázek malého rozsahu smlouvy na obnovu vodorovného dopravního značení ve čtyřech oblastech Středočeského kraje,“ uvádí vyjádření úřadu. Podle něj sice zakázky sice možno zadat v rámci zcela samostatných řízení, ale jinak. „Pro splnění zákonných požadavků bylo zároveň potřeba sečíst předpokládanou hodnotu všech plnění – což zadavatel neučinil,“ uvedl ÚOHS.
Správa silnic: chybné rozhodnutí
O porušení zákona dělením předmětu veřejné zakázky se nejednalo, ohradilo se ve středu vedení krajských silničářů. S tím, že s právním názorem ÚOHS nesouhlasí – a odmítá i udělenou pokutu. Domáhat zrušení rozhodnutí se bude správní žalobou podanou ke Krajskému soudu v Brně. Trvá na tom, že zadání zakázek vycházelo ze struktury organizace, která má čtyři oblastní správy (Benešov, Mladá Boleslav, Kutná Hora a Kladno) – a také z přizpůsobení rozsahu jednotlivých zakázek možnostem dodavatelů.
„S ohledem na velikost území a četnost silniční sítě považoval zadavatel zadání jedné obří veřejné zakázky za nesmyslné – vylučující středně velké firmy, které by nebyly schopny pravidelně realizovat simultánní opravu vodorovného dopravního značení na různých místech kraje,“ argumentuje vedení správy silnic. Odmítá, že by se jednalo o obcházení zákona – a vzhledem k tomu, v jakém rozsahu byly osloveny firmy schopné požadované práce provést, trvá na tom, že nemohlo dojít ani k diskriminaci dodavatelů.
Kauza tedy bude pokračovat – a spor najde odezvu i v předvolebních třenicích krajských politiků. Již ve středu to naznačilo vyjádření klubu krajských zastupitelů STAN Věslava Michalika. Také třeba vytrvalý kritik činnosti krajské správy silnic a jejích zakázek Michael Pánek (ODS) ji jistě neponechá bez povšimnutí.
Dva pohledy na zakázky silničářů
* Úřad pro ochranu hospodářské soutěže:
- Čtyři zakázky na obnovu vodorovného dopravního značení objednávané pro jednotlivé oblasti v jedné časové souvislosti a tvořící jeden funkční celek sice bylo možno zadat odděleně, avšak pro splnění zákonných požadavků měl zadavatel sečíst jejich předpokládanou hodnotu – což neučinil.
- Jedná se o přestupek s vyšší mírou závažnosti, jehož následkem bylo narušení řádné hospodářské soutěže. Postup zadavatele však nevedl k úplnému vyloučení soutěže (jednotlivých „poptávkových řízení“ se zúčastnilo více subjektů s různými nabídkami), což je polehčující okolností.
* Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje:
- Čtyři veřejné zakázky malého rozsahu jeden funkční celek netvoří. ÚOHS nevzal v úvahu kontext a objektivní okolnosti předmětných veřejných zakázek a splnění podmínek k zajištění bezpečnosti provozu (BESIP), neboť vodorovné dopravní značení je jednou z klíčových složek BESIPu.
- Krajská správa a údržba silnic ve všech zakázkách pro jednotlivé oblasti oslovila větší počet firem, z nichž vybírala vhodné dodavatele. Oslovena byla naprostá většina z 26 odborně způsobilých dodavatelů; u ostatních pak byly dány objektivní důvody, pro které osloveni nebyli.