Táborská zoo byla před pár měsíci ve stavu, že se o ní hovořilo jako o podniku, který odpočítává poslední chvilky svého života. Zvířata dostávala k jídlu jen to nejnutnější k přežití, neměla žádný krmný plán. A pak se tam objevil Evžen Korec z Prahy, generální ředitel developerské společnosti Ekospol.

Do Tábora přijel kvůli tomu, že v tamější zoologické zahradě měli papoušky, konkrétně dvě ary zelenokřídlé, které chtěl mít ve svém chovu. Evžen Korec, spolu se svoji manželkou totiž doma chovají papoušky a bezmála tři desítky koní v jezdeckém klubu, dále pak pávy, bažanty i japonské kapry koi.

„Když jsem ale viděl tu spoušť v celé zahradě, najednou jsem z toho všeho měl zvláštní pocit. Začalo mne mrazit po celém těle. Už jsem nemyslel jen na záchranu papoušků, ale na záchranu celé zoologické. Ty myšlenky měly jasnou konturu," vzpomíná na konec března letošního roku Evžen Korec. V jeho myšlenkách ho podpořila manželka: „Ta byla hned pro záchranu. Stačilo, když viděla, jak zvířátka žijí. Vlastně jak nežijí."

Záchrana za 16,2 milionu

Evžen Korec, díky svým manažerských schopnostem a především dokonalému zázemí lidského i finančního potenciálu v prosperující developerské společnosti Ekospol, nemínil otálet. Za měsíc z jeho účtu odešlo věřitelům 16,2 milionu korun. A zoologická zahrada našla nového vlastníka. Našla záchrance, který v tu chvíli vůbec nemyslel na sebe.

Evžen Korec od začátku věděl, že na rozdíl od Ekospolu nebude zoologická zahrada patrně nikdy výdělečným podnikem: „Z prosperujícího Ekospolu mám radost. Ale přiznám se, že občas se pustím do aktivit, kde nehledám zisk. Prostě cítím, že je to správné, že to musím udělat právě já. V Táboře jsem to tak cítil hned po vstupu. Jen mi trvalo pár desítek minut, než jsem pochopil, že zoologickou zahradu nemohu nechat definitivně zničit, pohřbít. Záchrana zoo měla a má smysl."

Vděk místních pocítil Evžen Korec brzy. Přišla třeba řada starých lidí a děkovala za záchranu, nabízela stokorunové částky na podporu života zoo. „Byly to opravdu dojemné příběhy lidí. Neuvěřitelné, jak se dokáží lidé rozdat," zmínil.

Zůstali opravdoví machři

V zoo bylo, je a bude mnoho práce. O tom nemá Evžen Korec pochyb. Za více než 16 milionů nekoupil něco, co je na zlatém podnose. I když on ten podnos návštěvníkům pomalu předkládá. Třeba parkování u zoo ponechal zdarma, snížil základní vstupné. Musel také hodně zamíchat se zaměstnanci. „Většinu lidí jsem postupně vyměnil. Zůstalo jen pár schopných a loajálních zaměstnanců. A to jsou opravdoví machři. Téměř všichni ošetřovatelé mají vysokoškolské vzdělání," řekl.

Obměnil personál, dostavěny byly chybějící přístřešky pro zvířata a kompletně byl změněn a zkompletován plán krmení. Zvířata již nejsou krmena stylem „co kdo přinese, to jim dostanou". „V odborných publikacích jsem studoval krmné plány, radil jsem se v jiných zoo a nyní dostávají odpovídající výživu tak jako v předních evropských zoologických zahradách," uvedl Korec.

Developerství ale Evžen Korec neopustil. Ostatně už za pár dnů bude Ekospol slavnostně otevírat další bytové jednotky Panorama Kyje v pražských Kyjích. Nicméně po koupi táborské zoo se příliš nevyspal: „Jsem hodně pracovitý člověk, ale musím spát osm hodin. Ale tady jsem delší dobu spal maximálně šest hodin. Bylo to náročné období, ale věděl jsem, proč to dělám."

Mnoho raritních zvířat

Desetihektarová táborská zoologická zahrada má mnoho zvířat, která jsou takzvaně raritní. „Zaměřeni jsme na zvířata, kterým hrozí ve světě vyhubení. Jedním z nejohroženějších zvířat světa je tygr ussurijský. Volně žije pouze zhruba 500 jedinců. Právě tygra ussurijského s domácím jménem Rocky má Zoo Tábor ve svém znaku. Podobné je to s ohroženým papouškem ara marakána.

K dalším ohroženým zvířatům v zoo patří například medvěd hnědý, medvěd baribal, všichni primáti (makak jávský, mapla hnědá, tamarýn žlutoruký) i všechny sovy (sovice sněžní, kalous ušastý, puštík bradatý, výr velký) a vlk arktický. Vlka arktického mají u nás pouze dvě zoo brněnská a právě táborská.

Táborská zoo byla slavnostně otevřena letos 30. června. Za více než dva měsíce prošlo vstupní branou kolem 45 tisíc návštěvníků. Už nyní je jasné, že husarský kousek se záchranou zoo se vydařil. Těch 16,2 milionu korun za pozemky, budovy a hlavně zvířata Evžen Korec nelituje ani chvíli.

„Víte, když někdy letím nad Prahou a Středočeským krajem, jasně vidím naše stavby. Vím, že tam jsme dali lidem nový domov, a to mne hřeje u srdce. A když se procházím táborskou zoologickou zahradou, hřeje mne u srdce pocit, že se podařilo zachránit spousty zvířat. Jim jsme nedali jen nový domov, jim jsme dali nový život," dodal muž, který přiznává, že ve své zoo má nejraději krkavce. Jak sám říká největší pěvec na světě mu ve voliéře přiletí až na ruku.

Čtěte také: 'Kočky' z táborské zoologické zahrady míří do fotbalového týmu