Počet pěstounských rodin ve středních Čechách během posledních deseti let stoupl ze sedmi stovek na necelých třináct set. Pořád to ale nestačí. Některé děti, jež nemohou vyrůstat po boku rodičů, kteří se o ně postarat nemohou, neumějí to (či někdy ani nechtějí), se do náhradní rodiny dají umístit jen těžko. Pokud se jich neujmou jejich blízcí, nejčastěji babičky a dědečkové, šance výrazně klesají.

Jakkoli to může znít drsně, největší naději uspět „u cizích“ má dejme tomu zhruba tříletá zdravá holčička světlé pleti. Cokoli, co se od tohoto vzorce odlišuje, znamená komplikaci.

Starost hlavně o příbuzné

Poznatky ze středočeské praxe, která se neliší od zkušeností z jiných oblastí republiky, vyznívají jednoznačně. Mluvčí kraje Martina Kemrová tlumočila Deníku poznatky odboru sociálních věcí krajského úřadu, podle níž se dlouhodobě nedostávají pěstouni, kteří by měli zájem převzít do péče děti starší šesti let, jiného než majoritního etnika či dítě se zdravotním handicapem. Problémem jsou sourozenecké skupiny, někdy dokonce pohlaví dítěte. A své hraje i cejch rodiny potížistů – zvlášť pokud se jednalo o závislost nebo v případu figuruje psychiatrická anamnéza.

„V systému zjevně chybí dlouhodobí pěstouni ochotní přijmout do péče cizí dítě,“ uvedla Kemrová. Počet rodin dlouhodobých pěstounů – správným označením osob pečujících – se sice od roku 2010 do roku 2020 zvýšil v kraji o 556, avšak zásadní měrou se na tomto navýšení podílejí takzvaní příbuzenští pěstouni. „Zatímco „klasických“ pěstounů přibylo za deset let pouze 139, nárůst počtu příbuzenských pěstounů, o 417, je trojnásobný,“ uvedla Kemrová.

Pěstouni mají podporu

Pěstounství, kdy dítě zažívá přirozenou atmosféru domácího prostředí a odnáší si naučené vzorce chování pro fungování v běžné rodině – na rozdíl od pobytu v ústavu, který je proti náhradní péči v rodině třikrát nákladnější – provází řada mýtů, sdělila Deníku Daniela Kuhnová; výkonná ředitelka říčanského spolku Rozum a Cit, který se na pomoc pěstounům zaměřuje už přes dvě desetiletí.

Omyl je podle ní i představa, že dětem v ústavní péči „přece nic nechybí“: jídlo a oblečení nejsou všechno a pevnou citovou vazbu podle ní nemohou vytvořit ani tety v sebelepším dětském domově. Mylné jsou však prý i představy, že výchova dítěte v pěstounské péči se ničím neliší od výchovy vlastních dětí, stejně jako rozšířená domněnka, že pěstounské děti jsou problémové a nezvladatelné.

Pěstounství je nicméně náročné – už jenom tím, že pěstouni nemají dost času na své koníčky a přátele a „vzhůru nohama“ se ocitá dosud fungující rodinný systém. Významná je tak pomoc v podobě takzvaného doprovázení, připomněla Kuhnová.

„Klíčový pracovník je s rodinou v intenzivním kontaktu, nejméně jednou za dva měsíce osobně (jinými kanály pravidelně), postupně zjišťuje konkrétní potřeby rodiny a úzce spolupracuje s pracovníkem orgánu sociálně právní ochrany dětí. Naši sociální pracovníci a další odborníci zodpovídají dotazy pěstounů, pomáhají pochopit a řešit specifické projevy dítěte, zajišťují pravidelné vzdělávání náhradních rodičů, asistují při kontaktu s biologickou rodinou dítěte a sestavují plán práce s dítětem,“ vypočetla Kuhnová, co to obnáší.

Krajský úřad připomíná, že pověření k doprovázení pěstounů má od kraje ještě 13 dalších neziskových organizací – a ve středních Čechách působí rovněž organizace s pověřením od dalších krajů či pražského magistrátu nebo s celostátní působností. „Současně je ze zákona doprovázejícím subjektem každý OSPOD úřadu obce s rozšířenou působností, jichž je v kraji celkem 26,“ uvedla Kemrová.

Počet dětí v pěstounské péči ve středních Čechách

Rok Počet dětí Z toho se zdravotním handicapem
2010 733 14
2011 765 21
2012 819 23
2013 925 31
2014 1046 31
2015 1155 36
2016 1164 24
2017 1215 42
2018 1241 40
2019 1300 35
2020 1291 9


Počet pěstounských rodin ve středních Čechách

Rok Rodin celkem Z toho prarodiče Z toho jiný příbuzný
2010 711 453 98
2011 779 490 118
2012 984 534 147
2013 1160 668 171
2014 1106 694 165
2015 1143 728 171
2016 1170 745 169
2017 1235 783 196
2018 1205 772 154
2019 1285 806 154
2020 1267 780 188


Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje; údaje jsou vždy k 31. prosinci