„Obvinili proto Památník Lidice i mě osobně jako ředitelku, že nectíme a překrucujeme fakta o lidické historii. Namísto podpory nezávislosti odborného poznání a často bolestivého vyrovnávání se s dějinami, což je kromě jiného úkolem této příspěvkové organizace ministerstva kultury, rozhodl ministr kultury Lubomír Zaorálek, že mám skončit ve funkci ředitelky památníku. Rezignaci jsem se nakonec rozhodla podat sama proto, že k ministrovi kultury již nadále nemám důvěru,“ sdělila Deníku ředitelka Martina Lehmannová.

Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová (na snímku z 31. března 2017).
Ředitelka Památníku Lidice rezignovala. Důvod neuvedla

Reakce na televizní reportáž

Rozepři rozpoutala reportáž odvysílaná v loni v červnu na ČT. Ta obsahovala informace z materiálu, na němž pracoval zaměstnanec Historického ústavu Akademie věd Vojtěch Kyncl. Podle archivního materiálu matka jednoho z lidických dětí krátce před lidickou tragédií v roce 1942 měla nahlásit četníkům svou židovskou podnájemnici. Na reportáž některé z přeživších lidických dětí reagovaly v listopadu 2019 otevřeným dopisem, v němž oznámily své ukončení spolupráce s Památníkem Lidice.

„Můj postoj k celé věci, který nebyl a ani nemohl být kategorický k žádné straně sporu, vnímali tehdy jako nepřátelský,“ říká ředitelka Lehmannová. „Obvinili proto Památník Lidice i mě osobně jako ředitelku, že nectíme a překrucujeme fakta o lidické historii,“ dodala.

Pohřeb bývalého skvělého plochodrážního reprezentanta Romana Matouška.
Poslední rozloučení s plochodrážní legendou

Památník Lidice je velmi specifická instituce. Připomíná historii, která je stále živá. „Její vědecká i popularizační práce je proto nesmírně důležitá zvláště v situaci, kdy jsme opět svědky emotivních diskusí dotýkajících se zvláště interpretací druhé světové války. Neustále se objevují cílené snahy o politizaci odkazu Památníku Lidice. O to důležitější je v takových časech podpora odborné práce a skutečné nezávislosti paměťových institucí ze strany zřizovatele,“ zdůraznila ředitelka před novináři.

Neschopnost empatie při jednání? 

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) přesto vytýká ředitelce Martině Lehmannové, že postrádá schopnost komunikovat s lidmi a empatii nutnou pro jednání s přeživšími. Zaorálek chce proto co nejrychleji vyhlásit výběrové řízení na jejího nástupce.

Ministr dále na úterní tiskové konferenci uvedl, že se rozkol mezi lidickými přeživšími a památníkem snažil řešit už loni. Lidé, kteří lidickou tragédii přežili, tehdy oznámili, že přerušují s památníkem spolupráci. "Stěžovali si, že podle jejich názoru k ním není přistupováno dostatečně citlivě, jejich výhrady byly vážné," konstatoval Zaorálek.

Martině Lehmannové už tehdy řekl, že bez spolupráce s přeživšími nemá činnost památníku smysl. "Tehdy jsem řekl, že je to první úkol, který má, že se vztahy musí narovnat," uvedl Zaorálek. Ředitelka však podle něj komunikaci nezvládala a události po Novém roce naznačovaly, že se nic nezměnilo. "Připadá mi, že toho úkolu založeného na empatii a schopnosti komunikovat s lidmi a vcítit se do toho, co prožili, není schopná," dodal. Ředitelce proto v pondělí nabídl, ať sama rezignuje, protože odvolání může zhoršit budoucí uplatnění.

Poslední dvě přeživší lidické ženy, sestry, Miloslava Kalibová a Jaroslava Skleničková.
Zemřela Miloslava Kalibová, přežila vypálení Lidic i koncentrační tábor