Ohrožená kuřička hadcová roste na břehu Želivky

1. 8. 2019

/VIDEO, FOTOGALERIE/ Chcete vidět vzácnou kuřičku hadcovou, která je endemitem, to znamená, že se nachází přirozeně pouze na dvou místech na světě? Tak to musíte navštívit břehy přehrady Švihov, lidově nazývané Želivka, poblíž obce Borovsko nebo lokalitu Hadce u Hrnčíř nedaleko Mladé Vožice. A nebo „Vodní dům“ v Hulicích, nedaleko přehradní hráze, kde bylo na záchranných skalkách vysazeno čtyři sta kuřiček.

Ohrožená kuřička hadcová se přirozeně vyskytuje pouze na dvou místech světa.

Kliknutím zvětšíte

Ohrožená kuřička hadcová se přirozeně vyskytuje pouze na dvou místech světa. | Foto: Vladimír Havlíček

Kuřička hadcová, též kuřička Smejkalova (latinsky Minuartia smejkalii) je drobná rostlina z čeledi hvozdíkovitých. Kvete od května do července drobnými bílými kvítky, mimo toto období ji lze snadno zaměnit za trs trávy nebo mechu. Trsy jsou tvořeny krátkými lodyžkami s úzkými lístky připomínající jehličí. Během teplého léta pak rostliny usychají. Když je vlhký podzim, rostliny opět obrazí a vykvetou. Rozmnožují se semeny nebo výjimečně vegetativně rozpadem trsů.

Kuřička hadcová se dostala na naše území v době ledové, kdy se šířily horské druhy z Alp do nižších poloh a severské druhy do jižních poloh. Po skončení doby ledové kuřička kvůli izolaci od míst původního výskytu a specifickým stanovištním podmínkám, se vyvinula v nový druh. A ten právě dodnes roste na uvedených dvou místech. Ještě rostl u Chotěboře na Vysočině, tam ale vyhynul.

Ministr Plaga vyrazil na dětský tábor do středních Čech

A proč je kuřička tak náročná na složení půdy? Důvodem je, že roste na otevřených příkrých hadcových skalách. Hadec neboli serpentinit obsahuje vysoké množství hořčíku, bez kterého se neobejde, přestože toto prostředí je pro ostatní rostliny více či méně toxické. Dnes je kriticky ohroženým druhem z důvodu konkurence jiných rostlin, které rostou na nánosových vrstvách. A právě proto dobrovolníci obnovují podmínky vhodné pro kuřičku, kdy strhávají humusové vrstvy s mechem, travinami a konkurenčními rostlinami. Tam potom sázejí sazeničky vypěstované ze semen. Hlavním důvodem zdecimování populace kuřičky byla výstavba přehrady Švihov a dálnice D1 v sedmdesátých letech minulého století.

Kromě záchranných skalek v Hulicích bylo v rámci projektu „Život pro kuřičku“ přikročeno ke spolupráci se zahrádkáři. Je to první projekt tohoto typu, v zahraničí osvědčený. Zájemci o záchranu kuřičky si podle návodu založí na zahradě hadcovou skalku, potom dostanou návod na pěstování a samozřejmě sazenice. Zahrádkáři budou sledovat, jak se svěřená rostlinka rozrůstá, jak kvete a hlavně zda se postupně objeví nové kuřičky. To vše budou objíždět a vyhodnocovat odborníci. V případě úspěchu tohoto způsobu pěstování a množení kuřičky budou vybrány i další druhy vhodné pro tento způsob ochrany a množení.

Na vodě středočeští kapitáni zatím dodrželi suchý zákon

Kuřička hadcová patří do okruhu kuřičky jarní a ač se to zdá neuvěřitelné, byla taxonomicky popsána teprve v roce 1988! Držme palce odborníkům a dobrovolníkům, aby se podařilo zachránit rostlinku z doby ledové, kterou jsme v minulých desetiletích málem vyhubili. Jsou věci, které nám závidí celý svět, patří mezi ně také endemická kuřička hadcová!