Jedinečný klasicistní komplex v Českobrodské ulici, který se nachází v severovýchodní části kostelecké památkové zóny, se začal budovat poté, co v roce 1836 vyhořel původní pivovar. Majitel panství Alois II. z Lichtenštejna si ale nepřál rychlé zbudování náhrady; jeho cílem byla výstavba největšího pivovaru v Kouřimském kraji. Přicházely pak různé změny spojené s úpravami i období pádu. Od roku 2001 vlastní pivovar (vlastně „pivovár“ – hlásí se totiž ke sterým tradicím) společnost Dej Bůh štěstí, která nejen v menším rozsahu obnovila výrobu piva, ale také buduje pivovarské muzeum. Ke zdejším chloubám patří například měděná varní garnitura z počátku třicátých let minulého století, funkční parní stroj či rovněž stále fungující kompresory čpavkového chlazení.
Občanskou záložnu jako jednu z dominant Poděbrad oceňuje středočeský radní pro oblast kultury a památkové péče Karel Horčička (ČSSD). „Je nedílnou součástí historického vývoje území městské památkové zóny,“ konstatoval a zdůraznil, že budova je dokladem někdejší vysoké úrovně architektury ve středočeských městech. Reprezentativní novorenesanční budova na nároží náměstí Jiřího a Divadelní ulice, která v roce 1898 nahradila původní renesanční radnici, zaujme nejen četnými zdobnými prvky. Její součástí je reprezentativní sál, který byl dlouho centrem společenského života v Poděbradech; konaly se tam plesy i divadelní představení.
Na nemovité památky jsou střední Čechy mimořádně bohaté. Takových objektů se zde zachází přes čtyři a půl tisíce – přičemž v bezmála čtyřech desítkách se dokonce jedná o ty nejhodnotnější: o národní kulturní památky. V kraji je také 14 památkových rezervací a 62 památkových zón.