Z iniciativy obce Dolní Břežany byla s žádostí o vypracování návrhu úprav akropole oslovena architektonická kancelář Josefa Pleskota. Právě její tým přišel s představou instalace s geometrickými prvky z pestře nabarveného betonu obsypaného kamennou drtí. Tyto obdélníky, trojúhelník čtverec i kruh měly přesně kopírovat polohu i rozměry pod navážkou skrytých někdejších platforem, jež zde byly v pravěku skutečně vybudovány; tehdy na nich stály dřevěné stavby (dnes považované většinou za svatyně). Půdorysy odhalené při archeologickém výzkumu by se tak vlastně přenesly na nynější povrch.

Setkání starostů s vedením Středočeského kraje.
Setkání starostů s krajskými radními: Dorazily zhruba tři stovky zástupců obcí

Poté, co se proti betonu na archeologické památce vzedmula obrovská vlna odporu, následovalo na Archeologickém ústavu Akademie věd ČR jednání odborníků z různých oborů; včetně specialistů na krajinu. Výsledkem je, že hlavní myšlenka projektu Pleskotova týmu, označovaného jako „zpřítomnění“, zůstává – zásadní však je, že beton by měl nahradit místní kámen ve své přirozené barvě. Plyne to z informací zveřejněných krajským úřadem. Právě kraj by zřejmě měl být investorem zamýšlených úprav.

Kámen zapadne do prostředí

Výsledky diskuse odborníků shrnula ředitelka Ústavu archeologické památkové péče středních Čech Irena Benková: „Většinově se shodli, že prezentace archeologických nálezů na akropoli národní kulturní památky je vhodná, její konkrétní podoba však musí respektovat prostředí celé památky – nejen nevelké části, které se případné úpravy dotknou.“

Benková současně připomněla, že oblast je také chráněna jako evropsky významná přírodní lokalita. Pleskotův tým reagoval úpravou své studie: nabarvené betonové desky (nebo nenabarvené; i s takovou variantou počítal původní návrh) by mohly nahradit přitesané, na sucho kladené kameny.

To se již jeví jako přijatelné, jak ukázalo projednání se zástupci Národního památkového ústavu. „Štípaný kámen jako základ nadzemních konstrukcí a úprava ostatních povrchů umožňující nekontrastní přechod z okolního porostu do prostoru dotčeného projektem „zpřítomnění“ daleko lépe respektuje prostředí památky a její krajinný kontext,“ konstatoval Martin Tomášek z Generálního ředitelství Národního památkového ústavu.