Nezřízené pití člověku umí sebrat roky života. Co na to vaše předsevzetí?

Před víkendem, kdy se leckdo rozhodne „dorazit“ zásoby zbylé po oslavách, se tak sluší připomenout nové poznatky vědců z ústavu duševního zdraví v Klecanech: zkoumání dat o pacientech ukazuje, že lidem se závislostí více hrozí zkrácení života třeba v důsledku ischemické choroby srdeční, mrtvice, ale i vysokého krevního tlaku, cukrovky – nebo i rakoviny.

Poté, co se u nich rozvine řada v dnešní době vcelku „běžných“ onemocnění, mají lidé se závislostí výrazně horší prognózu: jasně se ukazují zvýšené riziko úmrtí a výrazně zkrácená délka života. Takový je závěr studie, na níž odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) pracovali společně s kolegy Univerzity v Cambridge. Již publikované výsledky vůbec poprvé na světě srovnávají rizika úmrtí a „ztracené roky života“ u lidí se závislostmi na návykových látkách a bez nich, připomněl za NUDZ Jan Červenka.

Závislých lidí není málo

Řeč není o pár jednotlivcích žijících někde na okraji společnosti. Problém bují přímo v jejím středu: porucha způsobená užíváním alkoholu se mezi dospělými týká jednoto člověka z dvaceti, tedy pěti procent; v případě jiných psychoaktivních látek jde zhruba o jednoho ze sta. Vedle přímých dopadů jejich užívání na zdraví se projevují i další onemocnění: jak duševní, tak fyzická.

Výzkum spojený s porovnáním vývoje různých nemocí u běžné populace a u lidí, kteří byli hospitalizováni také v souvislosti se závislostí na návykových látkách, ukázal, že z 28 zkoumaných onemocnění u 26 mají tyto osoby podstatně horší vyhlídky než ti, kteří se s následky náruživosti nepotýkali. Dvě ze zkoumaných onemocnění, u nichž se spojitost nepotvrdila, možná leckoho překvapí: Parkinsonova choroba a roztroušená skleróza.

Zázračný citron: Léčí nemoci a stres. Nahradí i čisticí prostředky či kosmetiku

Naopak u sedmi z oněch 26 onemocnění se riziko úmrtí u závislých ukázalo jako dvoj- i vícenásobné, připomněl Tomáš Formánek z výzkumného programu Veřejné duševní zdraví NUDZ a z oddělení psychiatrie na Univerzitě v Cambridge. „Jedná se o hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční, onemocnění prostaty, fibrilaci síní, nemoci oběhové soustavy, divertikulární onemocnění střev a štítné žlázy,“ vypočetl.

S tím, že obecně lze říci, že lidé s problémem se závislostmi měli po rozvoji většiny fyzických onemocnění zřetelně vyšší riziko úmrtí než jejich protějšky se stejným onemocněním, avšak bez záznamu o problému s alkoholem nebo drogami. „U většiny fyzických onemocnění ztratily osoby s historií poruch způsobených užíváním psychoaktivních látek více let života než jejich protějšky bez historie těchto poruch,“ konstatoval Formánek.

Škodí závislost i špatné návyky

Závislost tedy člověku může sebrat roky života. Následky, důsledky, souvislosti a příčiny nicméně podle výzkumníků nejsou zcela jasné. Na vině mohou být jak samotná závislost (tedy přímý dopad návykových látek na zdraví), tak i životní styl, kdy prognózu dále zhoršují nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky či menší zájem o preventivní aktivity – nebo i pozdní diagnóza. Může se totiž stát, že příznaky závažného onemocnění lékař vnímá jako projevy samotné závislosti.

Žena po 40 letech přestala ze dne na den kouřit. Zachránila si tím život

Často se ale tito lidé na doktory neobracejí vůbec, upozornil ředitel NUDZ Petr Winkler. „Tyto osoby často nevyhledávají odbornou pomoc – a k jejich hospitalizaci mnohdy dochází až při velmi pozdní fázi nemoci,“ osvětlil další souvislosti. Profesor Peter Jones z Univerzity v Cambridge připomíná, že výsledky ukazují, jak důležité je nerozdělovat zdravotní stavy na fyzické a duševní.