Ovlivnila by podobu dopravy – jak automobilové, tak zřejmě i tras příměstských autobusů – či třeba také cenovou mapu pozemků v širším okolí. Ale především: středočeské zdravotnictví.

Ministerstva i špitál

Ve středu vyšlo najevo, že se už nestřetávají dvě protichůdné koncepce: vize premiéra Andreje Babiše (ANO), který by si v Letňanech přál vybudovat zcela novou „vládní čtvrť“ jako centrum státní moci postavené přímo k tomuto účelu, a primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti), jemuž by se tam líbila nová nemocnice. Novinkou je, že by vzniknout mohlo obojí. Hřib totiž Babišovi navrhl obchod: dohodu ve stylu něco za něco.

S napětím se nyní očekává, jak se předseda vlády do 14 dnů vyjádří k jeho nabídce: Praha už vznik „vládní čtvrti“ neodmítá a je ochotna poskytnout pozemky, ale pouze za předpokladu, že dojde i na naplnění jejích přání: vláda zaplatí dostavbu Městského okruhu s odhadovanými náklady kolem 60 miliard korun (jde o takzvaný vnitřní okruh, nikoli chybějící část Pražského okruhu neboli dálnice D0, jehož budování je v režii státu od samého počátku), vznikne také nemocnice, více než tisícovka bytů – a podle slov náměstka primátora Petra Hlaváčka (TOP 09, Spojené síly pro Prahu) by mělo dojít i na občanskou vybavenost a odpočinkově-rekreační zóny.

„Namísto úřednického ghetta jsme přišli s návrhem hezké nové čtvrti, ve které bude moderní nemocnice, vysoký podíl bydlení, škola, park a administrativní kapacity,“ sdělil Deníku Hřib. „Tímto mixem různých účelů užití dojde k podpoře konceptu města krátkých vzdáleností namísto vytváření monotematických čtvrtí,“ doplnil pražský primátor. S tím, že konkrétní urbanistické řešení by mělo vzejít z mezinárodní dvoukolové architektonické soutěže.

Středočeské obavy

Horečná jednání, která se kolem této nové vize rozběhla, podle informací Deníku škrtají i program, který někteří ze středočeských politiků měli v kalendáři zapsaný s velkým předstihem. Krajské hejtmanství chce říci své – přičemž v této chvíli jde ze středočeského pohledu zejména o vznik nové nemocnice. Její vznik by zřejmě překreslil plány podoby zdravotnictví přinejmenším v části kraje.

Jistě tak aktuální dění sledují s napětím třeba představitelé privátních nemocnic v Mělníku, Neratovicích či v Brandýse nad Labem – ale stranou nestojí ani krajské nemocnice. Z nich se nejvíc ohrožena může cítit Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi. Problémy by existence nového zařízení v Praze mohla přinášet i kolínské nemocnici, která je velká – a spádově také poměrně blízko.

Stěhování Bulovky

Aktuální předpoklady naznačují, že nemocniční areál by neměl být úplnou novinkou. Počítá se s tím, že by se do nových a moderně koncipovaných prostor bez nutnosti venkovních přesunů přestěhovala z již nevyhovujících objektů patřících hlavnímu městu podstatná část státem provozované Nemocnice Na Bulovce. Její budovy by následně byly využity pro dostupné bydlení v kombinaci se sociálními službami.

Středočeši ale mají jasno: jistě by nešlo jen o obyčejné přemístění. Bezpochyby by v Letňanech vyrostla „Bulovka Plus“. Něco nejen mnohem modernějšího, ale zřejmě i podstatně většího. Nemocnice, která vyvolává obavy o zachování existence středočeského zdravotnictví v současné podobě.

Přesně to si myslí po debatách s řediteli některých krajských nemocnic i hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Zásadně by to ohrozilo hospodaření našich nemocnic,“ míní. Obává se, že nová nemocnice by pravděpodobně „stahovala“ ze středních Čech nejen pacienty, ale i zdravotnický personál, který by pravděpodobně odcházel do Prahy za vyššími platy. „Může se stát, že naše pacienty nebude mít kdo obsluhovat, protože sestřičky odejdou do Letňan, kde dostanou o čtyři nebo pět tisíc korun víc,“ varuje. S dodatkem, že veřejnou dopravu se podařilo vylepšit tak, že dojíždění by nebyl problém.

Rozdíly v úhradách

Tajemství rozdílů ve mzdách prý spočívá v tom, že středočeské nemocnice dostávají od zdravotních pojišťoven nižší úhrady než pražské. A to i v případě, kdy konkrétní lékař, který pracuje jak v kraji, tak i v hlavním městě, provede naprosto totožný zákrok. „Tohle je také důvod, proč středočeské nemocnice nemají třeba traumacentra nebo iktová centra. Prostě je nemůžeme ufinancovat, když nedostaneme stejné peníze jako fakultní nemocnice v Praze,“ posteskla si hejtmanka.

Připomněla rovněž, že středočeské zdravotnictví slouží i velkému množství Pražanů. A nejde jen o obyvatele metropole, kteří si udělají bebí při výjezdu na kole nebo se jim přitíží během pobytu na chatě. Často jde o lidi, kteří v regionu trvale žijí, ale k pobytu se nepřihlásili. „Například benešovská Nemocnice Rudolfa a Stefanie má 40 procent pacientů s bydlištěm v Praze,“ upozornila Jermanová. I to je téma, o němž by se chtěla v nadcházejících debatách bavit.