Jaký význam přisoudí lidé výběru kandidátů, kteří by měli prosazovat jejich zájmy v evropském soustátí, se ukáže už za pár dní: volby do Evropského parlamentu se uskuteční 24. a 25. května. V pátek a v sobotu.
Naposledy velký pokles
Evropské volby se u nás zatím uskutečnily třikrát: v letech 2004, 2009 a 2014. Zatímco první dvoje byly z hlediska volební účasti poměrně vyrovnané, prozatím poslední volební klání zaznamenalo citelný sešup: jak celorepublikově, tak ve středních Čechách, kde se volební účast dosud pohybovala po stejných křivkách – jen s tím rozdílem, že v kraji byla téměř přesně o procento nad republikovým průměrem.
Volit poslance, kteří je budou zastupovat na zasedáních ve Štrasburku a na jednáních v Bruselu, prozatím nejvíce Středočechů přišlo v roce 2009. Tehdy jich bylo 286 tisíc; přesně 286 033. Volební účast v rámci kraje tedy dosáhla 29,35 procenta. Jen o dvě setinky méně, 29,33 procenta, to bylo při historicky prvních volbách našich evropských reprezentantů v roce 2004; své představy tehdy přišlo vyjádřit vhozením hlasovacího lísku do volební urny 270 679 obyvatel kraje. Naposledy se jich však dostavilo už jen 194 589. To bylo v roce 2014, kdy účast ve středních Čechách dosáhla pouhých 19,20 procenta.
Tehdy zájem Středočechů převýšil republikový průměr o rovné jedno procento: v celé zemi považovalo za důležité jít k urnám 18,20 procenta oprávněných voličů. Dlouhodobě vyšší pozornost věnovanou eurovolbám lze spatřovat u sousedů v Praze. Při těch posledních z roku 2014 byla volební účast v hlavním městě čtvrtinová; oproti Středočechům přišlo v metropoli volit o 6,62 procenta občanů více. V případě dvou předchozích voleb byly rozdíly poněkud nižší: v roce 2009 jen nepatrně, když volit přišlo o 6,38 procenta Pražanů víc – a napoprvé (v roce 2004) dosáhla převaha metropole 5,28 procenta.
Dvoje výsledky se opakovaly
Středočechy lze najít také mezi kandidáty – nicméně ti úspěšní se dají spočítat na prstech jedné ruky. Do nyní končícího europarlamentního týmu nastoupili jako zástupci regionu Luděk Niedermayer (TOP 09 a Starostové; Měchenice na Praze-západ) a Pavel Telička (tehdy za ANO, s nímž se v roce 2017 rozešel; Jíloviště na Praze-západ). V roce 2009 byli zvoleni Milan Cabrnoch (ODS; Kolín), Hynek Fajmon (ODS; Lysá nad Labem na Nymbursku) a Libor Rouček (ČSSD; Družec na Kladensku). A napoprvé, v roce 2004, uspěli titíž muži se stejnou stranickou příslušností: Cabrnoch, Fajmon a Rouček. Jednoznačně mezi českými europoslanci převažují politici z Prahy.
Účast ve volbách do Evropského parlamentu
Region | 2004 | 2009 | 2014 |
Benešovsko | 28,55 | 28,12 | 18,55 |
Berounsko | 30,32 | 30,13 | 18,97 |
Kladensko | 27,25 | 26,65 | 17,13 |
Kolínsko | 28,22 | 27,83 | 17,52 |
Kutnohorsko | 28,02 | 27,62 | 16,25 |
Mělnicko | 26,89 | 26,09 | 16,38 |
Mladoboleslavsko | 28,79 | 28,37 | 17,75 |
Nymbursko | 28,30 | 28,22 | 18,86 |
Praha-východ | 33,56 | 34,92 | 23,29 |
Praha-západ | 36,23 | 36,93 | 26,12 |
Příbramsko | 28,63 | 28,62 | 18,68 |
Rakovnicko | 28,20 | 26,52 | 17,94 |
Středočeský kraj | 29,33 | 29,35 | 19,20 |
Praha | 34,61 | 35,73 | 25,82 |
Česká republika | 28,32 | 28,22 | 18,20 |
Zdroj: Český statistický úřad prostřednictvím www.volby.cz; údaje v procentech