Kvůli pádům mostních konstrukcí nemusíme až do středomoří. V živé paměti máme my, v Česku, pád mostu ve Studénce nebo zhroucení lávky v pražské Troji.

Co se týká pevnosti a odolnosti mostů u Benešova, jejich správci, Ředitelství silnic a dálnic ujišťují, že se s nimi nic mimořádného neděje. Pevnost konstrukce před nedávnem dokonce zjišťovali specialisté za pomoci nejmodernějších přístrojů. Podle oficiálního vyjádření mluvčí ŘSD Niny Ledvinové zaslané Deníku už na konci loňska, jsou mosty u Benešova neustále pravidelně sledovány předepsanými prohlídkami. „Není proto možné, aby došlo k jejich zřícení,“ ujišťovala.

Na rozdíl od ní o tom není tak úplně přesvědčený Bohuslav Rambousek, řidič, který oba mosty u Benešova přejíždí téměř každý den. „To opravdu všichni čekáte, dokud mosty nespadnou a teprve potom to budete řešit?“ napsal řidič z Borotína, sídle hned za hranicemi Benešovska. Už před řadou měsíců dokonce navrhuje, aby ŘSD v rámci bezpečnosti provozu zakázalo vjíždění těžké dopravy na oba historické, za války postavené mosty. Jeho výzva dosud vyslyšena nebyla.

Teď jeho apel dostává nový náboj. Jednak kvůli janovské tragédii a pak také kvůli nehodě, při níž automobilový nosič kontejnerů najel do konstrukce mostu na silnici z Týnce do Benešova. Řidič speciálního nákladního auta nejspíš zapomněl stáhnout zvedací zařízení pro natahování kontejneru na korbu. Rameno pak narazilo do mostu. Mechanismus zapůsobil jako páka. Kabinu síla nadzvedla a přirazila ze spodu na nosníky mostu ve výšce 3,6 metru. Řidič zahynul a jeho auto setrvačností dojelo až do verandy domu v sousedství a pobořilo ji.

Po tragické nehodě dodnes na mostě zůstaly stopy. Došlo při tom například i k poškození ochranného ocelového rámu, který má bránit poškození betonové konstrukce mostu. Rám je vyrobený ze dvou válcovaných ocelových profilů tvaru U vysokých 300 milimetrů. Oba kusy jsou k sobě svařeny otevřenou stranou a most je jimi opatřen z obou stran.

„Po nehodě jsme provedli mimořádnou prohlídku mostu a bylo zjištěno, že při ní došlo k poškození ochranného ocelového nosníku. Ten na konstrukci drží a nehrozí jeho pád,“ ujistila po dotazu Benešovského deníku mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová.

Připomněla ještě, že samotné nosníky mostu přes silnici druhé třídy číslo 106 nebyly touto havárií nijak výrazně poškozeny a nebyl touto nehodou nijak výrazně poškozen ani most a narušena jeho statika. „Proto nejsou zapotřebí nějaká okamžitá opatření, nebo omezení provozu na něm,“ dodala Nina Ledvinová.

Naprosto rozdílný názor k uvedenému i druhému mostu v Benešově má ale řidič Bohuslav Rambousek, který stav mostu ů sleduje velice pečlivě také proto, že po nich sám jezdí. „Domnívám se, že nikdo z odpovědných jejich stav ve skutečnosti nechce řešit,“ tvrdí s tím, že z nosníků obou mostů v Benešově na silnici E55 trčí armatury a zejména ten Konopiště je podle něj v alarmujícím stavu.

„Z kameny vyzděných pilířů se sype písek. A projíždění těžkých náklaďáků situaci jen zhoršuje,“ řekl Bohuslav Rambousek a připomněl ještě, že je také důležité o problému mluvit a psát. „Až most spadne, alespoň nikdo z odpovědných nebude moci říci, že o tom nevěděl,“ dodal Bohuslav Rambousek.

Oba mosty v Benešově jsou jakousi pastí, do níž se lapilo nejedno vozidlo přesahující výškové možnosti podjezdů. Podle Rambouska už dříve zazněly návrhy, aby došlo k zahloubení vozovek a zvýšení průjezdnosti na 4,1 metru. Úprava by to bezpochyby byla nákladná, a proto o ní nikdo nemluví. Navíc s ní nesouhlasí ani město Benešov, do jehož ulic by pak přijíždělo ještě více kamionů.