Před třemi lety se Rada vlády pro udržitelný rozvoj zabývala omezením herbicidu glyfosátu a spotřeby pesticidů na území České republiky. Výbor pro krajinu tehdy radě například doporučil, aby se zakázalo používání glyfosátu na dosoušení plodin před sklizní a také tehdy, když má bránit růstu plevelů. Měl by se omezit ale i při údržbě železničních tratí a silnic.

Většina okresních měst ve Středočeském kraji k likvidaci plevele na svém území používala herbicid Roundup, nicméně v současné době od jeho užívání už upustila. Například v Příbrami s jeho používáním technické služby skončily předloni.

„Trávu likvidujeme ručně za pomocí motyček. A nově také strojem, který pracuje na principu spaření zeleně horkou vodou až do výše 95 stupňů. Pomocí hadice a ukončení s několika otvory se stříká na zeleň téměř vařící voda a ta spaří plevel. Pampelišky téměř hned a ostatní plevel během 2 až 3 dnů zhnědne a uschne,“ přiblížil současný postup při likvidaci plevele zástupce ředitele Technických služeb Příbram Libor Michvocík.

Plevely se prý likvidují vždy, když je volné auto, protože stejný vůz se využívá po výměně nástavby i k zalévání vysazených dřevin a záhonů. „Takže v květnu to bylo okolo 15 dní, v červnu po nástupu veder podstatně méně, neboť v této době zaléváme sedm dní v týdnu,“ dodal Michvocík.

Obdobný přístup mají v Kutné Hoře, kde také používají spaření plevele párou. „V místech, kde není možné použít páru, nasazujeme pracovnice z úřadu práce, které v historickém centru Kutné Hory plevel odstraňují ručně pomocí motyček,“ řekl referent veřejné zeleně kutnohorské radnice Milan Šesták. Herbicidy nepoužívají ani v Kolíně nebo Benešově.

V Mladé Boleslavi se letos k postřiku využívá prostředek Kaput. „Jde o glyfosát. Pracovníci, kteří ho používají, jsou samozřejmě řádně proškoleni a vybaveni ochrannými pomůckami, pokud je to potřeba,“ vysvětlila mluvčí magistrátu Šárka Charousková. Ani tento přípravek se ale nepoužívá všude. Není využíván například v místech s větší koncentrací osob. Tímto prostředkem se udržují zpevněné plochy, třeba chodníky nebo silnice.

„Při údržbě zeleně se rozhodně nepoužívají žádné totální herbicidy. Jedinou výjimkou, kdy ovšem používáme selektivní systémový herbicid, je likvidace křídlatky japonské, jelikož se jedná o nebezpečnou invazivní dřevinu, která se rychle a nekontrolovaně šíří,“ poznamenala Charousková. Letos k tomu ale město zatím nemuselo přistoupit.

Ilustrační foto
Potvrzeno: středočeské bydlení je podstatně levnější než Praha

Velmi omezeně používají herbicidy v Kladně. Jejich použití je, jak zdůrazňuje vedení města, lokální a bezpečné. Po vzoru některých zahraničních i tuzemských měst tak postupně v Kladně navyšují podíl nechemických metod při odstraňování plevele ve veřejném prostoru.

„Například široké spáry dlažby náměstí Starosty Pavla, kde roste různorodá směs květin, udržujeme od loňského roku šetrnějším horkovzdušným systém. Potlačí listoví, ale rostlinu nezabíjí a nekontaminuje půdu. Pod litinovými mřížemi lip zase žijí celé kolonie samotářských včel. Proto se také půda okolo stromů nestříká, ale ručně pleje,“ upozornil primátor Kladna Dan Jiránek.

V Rakovníku v omezené míře používají na likvidaci plevele Agroklasik 360 TF, což je systémový herbicid určený k hubení většiny druhů širokolistých plevelů a plevelných trav. „V naprosté většině případů se však likvidace plevele provádí mechanicky. Provádí ji lidé z úřadu práce,“ doplnil mluvčí rakovnické radnice Jiří Cafourek.

Naproti tomu Nymburk Roundup používá a v budoucnu s ním stále počítá. Nepracují s ním ale na celém území. Podle ředitele Technických služeb Nymburk Martina Netolického jej nevyužívají poblíž dětských hřišť, nemocnice i dalších objektů.

„Na zhruba jedné třetině města využíváme ekologický prostředek, který je ovšem výrazně dražší. V dalších částech přistupujeme ke klasickému ručnímu vytrhávání s pomocí motyček, kterému se věnují čtyři naši zaměstnanci a lidé z úřadu práce,“ doplnil Netolický.

Ilustrační foto
Průměrné teploty a sucho. Červenec tropy nepřinese, říkají meteorologové
Tesařík broskvoňový - Kriticky ohrožený tesařík broskvoňový.
Ohrožený tesařík broskvoňový dostal šanci na přežití na stráních nad Vltavou