Leckdy i s poznámkou, se tak vlastně ušetří: trávníku přistřiženému hned u drnu totiž za slunečného a parného počasí stačí jen pár dnů, aby uschl a zrezivěl. A pak už je často se sekáním konec: nemusí to být třeba až do konce sezony.

Před podobným počínáním aktuálně varuje i Martina Kišelová z Českého svazu ochránců přírody. „Prosečeme se k většímu suchu?“ nabízí otázku k zamyšlení. S upozorněním, že častá seč trávníky poškozuje – a napomáhá vysychání půdy, které je v posledních letech kritické.

S výzvou k omezení počtu sečí trávníků se ochranáři obracejí nejen na správce veřejných ploch, ale i na vlastníky zahrad. S argumentem, že ponechání vyšší travnaté vegetace je k uchování vody v půdě nezbytné. V boji se suchem se prý tento krok jeví jako účinnější a levnější než mnohá z navrhovaných opatření (například stavby nových vodních nádrží nebo zákazy zalévání zahrad či napouštění bazénů). Trávník pomáhající s regulací teploty a vlhkosti je ostatně pro okolí příjemnější než skoro holá vysušená zem rozpálená sluncem.

Otevírání zrekonstruovaných oddělení.
V benešovské nemocnici otevřeli první dvě zrekonstruovaná oddělení

Ničení trávníků lze podle ochranářů předejít buď vydatnou zálivkou – nebo právě snížením počtu sečí. „V době, kdy je voda nedostatkovým zbožím, se jako ideální nabízí druhá varianta,“ zdůrazňuje Kišelová, přičemž nabízí i další argumenty: omezením sekání vznikne vyšší trávník, který je bohatší na druhovou skladbu rostlin a snáz odolá výkyvům počasí.

„Hustý porost zadrží sluneční paprsky, udrží delší dobu ranní rosu a poskytuje životní prostor i potravu mnohým živočichům, především bezobratlým. Přímo v půdě je chladněji, protože zemina není tolik udusaná – a mohou zde žít živočichové, kteří zeminu dále zkypřují,“ připomněla Kišelová. S dodatkem, že pokud zaprší, lépe udrží vodu a pomalý odpar ochlazuje nejbližší okolí. Znamená to větší šance, že trávník zůstane zelený i během letních měsíců a v jeho okolí se bude lépe žít i v parném létě.

Zvlášť na majitele zahrad se s výzvou, aby vytvářeli „oázy přírody“, obrací Český svaz ochránců přírody dlouhodobě. Tomu podle jeho týmu pomůže i sekání v rozumných intervalech – a tam, kde je to možné, ponechání alespoň malých kousků zahrady přírodě (tedy se sekáním jen jednou ročně či zcela bez sekání). Takové úpravy je pak možno přihlásit do soutěže Živá zahrada, kde jsou k dispozici i četné rady.

Radnicím spravujícím veřejnou zeleň zase ochranáři připomínají, že sečení by nemělo vycházet z předem naplánovaného harmonogramu, ale řídit se aktuálním stavem porostu – a s tím je třeba počítat již při uzavírání smluv o péči.

Ilustrační foto.
Nechat si uklidit hrob? Lidé se o ně raději postarají sami