Těch, kteří mají pozitivní nález na covid-19, avšak průběh nemoci je lehký – nebo i zcela bez příznaků. „Žádají si našich služeb a následný transport do zdravotnického zařízení,“ posteskli si záchranáři.

Lidé, kteří volají na tísňovou linku 155, bývalí leckdy zklamáni: do nemocnice se nejede. Někdy rozpozná už operační středisko přímo z telefonátu, že v daném případě není k výjezdu sanitky důvod – často ale i v takovém případě následuje důrazná reakce s velmi urputným požadavkem: ne, sanitka prostě musí přijet; tady jde o život. A pokud volající zmiňuje bolest na hrudi a dušnost, jede se bez diskusí.

Ani pak ale není převoz do nemocnice automatický, řekla ve středu Deníku mluvčí krajských záchranářů Petra Effenbergerová. „Pacient je vyšetřen, měříme kyslík v krvi – a při tom se ukáže, že dušnost je jen subjektivní pocit,“ vysvětlila. S tím, že nakonec to tedy dopadne tak, že pacient po poučení zůstává na místě. Pro záchranáře to však neznamená tečku. Už výjezd k covid-pozitivnímu pacientovi znamená obléci si „plnou polní“, tedy použít kompletní ochranné prostředky – jak to vypadá, záchranáři ukazují na fotce také zveřejněné na facebooku, kde se přirovnávají k natěračům, mladým chemikům či kosmonautům – a po návratu to obnáší ještě zhruba hodinovou dezinfekci sanitky.

Středočeští záchranáři v době koronaviru.Zdroj: archiv Záchranné služby Středočeského kraje

Posádka by pak mohla obrazně „chybět“ třeba u vážné dopravní nehody, varují záchranáři na facebooku. „Rozumíme vašim obavám a strachu, ale tímto chováním zatěžujete celý systém, který je nyní už tak zkoušen. Nároky na operátory tísňové linky 155 a záchranáře jsou opravdu vysoké – pracovně i psychicky,“ obracejí se k veřejnosti. S tím že v případě „pouhé“ covid pozitivity by nakažený měl dodržovat přísnou karanténu a léčit se při lehkém průběhu nemoci doma. Na linku 155 je na místě volat až v případě komplikací – při dušnosti a vysokých teplotách, pokud je pacient i v rizikové skupině (ať z hlediska věku, či jiného onemocnění).

Aktuální situace se výrazně liší od „první vlny“ koronaviru na jaře, kdy se lidé převozům do nemocnice bránili a báli se nákazy. Dnes je to spíš naopak: někteří hospitalizaci vyžadují, i když k tomu zdravotníci nevidí důvod. Jedna z reakcí na facebookový příspěvek záchranářů nabízí možné vysvětlení: lidé prý mají obavy, že v případě, že by se jim přitížilo, už by na ně v nemocnici nemuselo zbýt lůžko.

Další hypotéza zase kalkuluje s podmínkami životního pojištění, jež nabízí platby za každý den strávený v nemocnici: pak je údajně nabíledni, že lepší je kurýrovat se za peníze ve špitále se zajištěnou péčí a plnou penzí, než zadarmo doma – a s navíc nutností zajistit si nákupy… To však mluvčí Effenbergerová pro Deník nekomentovala. Připomněla nicméně, že stále přetrvává i další problém, s nímž se posádky sanitek setkávají při příjezdu na místo zásahu: samotný pacient bývá vybaven rouškou, avšak rodinní příslušníci či další lidé kolem už ji nemají.

Aktuálně se ve středních Čechách potýká s potvrzenou nákazou koronavirem 15 151 lidí. Ukazuje to středeční statistika Krajské hygienické stanice Středočeského kraje.