Z vlastní zkušenosti – i ze svého domova – sice potvrzuje, že vos je sice letos moc a začaly být mimořádně otravné dříve, než bylo zvykem v předchozích letech, nebezpečí s nimi spojená ale nejsou o nic větší než jindy. Alespoň podle poznatků záchranářů.
Na dotěrné vosy si nyní stěžuje kdekdo. Návštěvníci občerstvení, kempů, zahrádkáři, účastníci dětských táborů… Za to, jak se jim daří, zřejmě může mírná zima a jaro příznivé pro vytváření hnízd přezimujícími královnami – svoji roli ale hrají i další faktory.
Například fakt, že jarní mrazy poničily květy, takže se urodilo méně ovoce – a vosy se tak víc tlačí do blízkosti lidí, aby se přiživily na jejich odpadcích. A také se zdá, že začaly dříve s ochchovem královen pro nové přezimování…
Většinou postačí gel a led
„Počet výjezdů k pacientům píchnutým vosou je podle našich záznamů standardní,“ odmítá Hylebrant, že by letošní mimořádný rok čísla zvyšoval. „Ta se nijak nevymykají,“ řekl Deníku. Nepřibývá tedy dramatických následků, které by vyžadovaly výjezd sanitky, i když samotných poštípání je určitě víc než běžně. K tomu může Hylebrant nabídnout vlastní zkušenost zdravotníka na rybářském táboře Jakuba Vágnera v lokalitě Katlov na Kutnohorsku. I když vosy nejsou podle jeho zkušenosti agresivní, je jich tolik, že píchnutí ošetřoval prakticky každý den.
Většinou se vše obešlo jen s lehkým otokem – a někdy se ani ten nedostavil. „Jen jednomu chlapečkovi natekla ruka více a okolí lehce začervenalo, připomněl Hylebrant. I v tomto případě ale podle jeho slov stačilo použít Fenistil gel. Větší poplach nastal, když jiného účastníka píchla vosa do jazyka. Naštěstí to bylo v přední části, a tak stačilo sledovat, zda se neobjevují komplikace. Nepřišly.
Právě zmiňovaný gel – nebo jiný přípravek s antihistaminiky – je základem ošetření. „Alergici by se měli setkání s hmyzem vyhýbat a mít u sebe své léky,“ radí dále Hylebrant. S tím, že většinou není důvod mít obavy. V případě bodnutí včelou je třeba také vyndat žihadlo, a to vyškrábnutím – aby se obsah jedového váčku nevymáčkl do rány. Místo vpichu je také vhodné chladit; například pytlíkem s ledem.
V případě píchnutí hmyzem pacienti sanitky nezneužívají, řekl Hylebrant Deníku. Záchrannou službu lidé volají skutečně jen v akutních případech. „Jako je otékání očních víček nebo ztráta vědomí,“ připomněl. I alergici často volají teprve ve chvíli, kdy mají problémy i poté, co použili adrenalinové pero EpiPen – a stejně jim třeba natekla celá ruka nebo se objevují potíže s dýcháním. „Nezaznamenáváme, že by lidé v těchto případech volali ve chvíli, kdy postačí laické ošetření: většinou se ozvou, až když skutečně mají problémy,“ konstatoval.
Záchranářská show u vody
Marek Hylebrant je známý nejen jako záchranář, mluvčí středočeské záchranné služby, školitel a propagátor výuky první pomoci zaměřené na dospělé, ale rovněž coby hlavní aktér programu pro děti První pomoc se záchranářem Markem. Ten nemá prázdniny ani uprostřed léta: díky návštěvám dětských a příměstských táborů.
A třeba ve středu 7. srpna se jeho vystoupení stane součástí programu Bezpečně u vody, které policie společně s dalšími partnery včetně hasičů a záchranářů pořádá u Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi: od 10 do 13 hodin na hlavní pláži Proboštských jezer. Naplno se však Markova první pomoc rozjede opět s novým školním rokem – a přijde změna. Přibudou nové prvky – včetně písničky od profesionálního skladatele i textaře.
