„Roztoči napadají včelí plůdky před zavíčkováním. Na kvalitu snůšky nemají vliv, ale oslabují včelstvo, které pak následující zimu nemusí správně zazimovat a uhyne," uvedla  Hana Chmelová s tím, že mimořádná veterinární opatření kvůli onemocnění včel přijímá státní správa prakticky každý rok.

Varroáza ohrožuje tuzemská včelstva už od roku 1982.

„Byla sem zavlečená východními včelami, kde žijí s roztoči v jakési symbióze, takže jim nijak neškodí. Ale naše včela medonosná se s ní neumí vypořádat a chřadne," popsala jednatelka včelařů původ onemocnění.

Včely jsou potom náchylnější k dalším virovým onemocněním. Ale Benešovsko je na tom, na rozdíl od minulého roku, kdy byl výskyt varroázy masivnější,    dobře.

Ze vzorků měle (výměšků) odevzdaných veterinářům v polovině února při laboratorním zkoumání vyplynulo, že osmdesát procent včelstev z celkového počtu 1306 v okolí Benešova je bez roztočů.

Ostatní zasažené úly, které jsou rozmístěné na některém ze 106 stanovišť, respektive zavíčkované plůdky v nich, musí včelaři ošetřit přípravkem.

Hraniční množství  pro jedno včelstvo jsou tři zjištěné samičky roztoče.

„Někteří včelaři plůdky pro jistotu  natírají i při jediném zjištěném kusu roztoče.  Zejména pokud se varroáza vyskytuje u sousedního včelstva,"  upřesnila Hana Chmelová.

V praxi po aplikaci přípravku proti Varroa destructor dají chovatelé po měsíci na dno úlu čistou podložku, z níž odeberou měl, kterou předají veterinářům na laboratorní vyšetření. Výsledek  testu se dozví písemně. Zkoušky se provádí před  jarem a koncem léta.

Včely napadené samičkami  roztočů, které mají rychlý reprodukční cyklus, takže z jednoho kusu se může vylíhnout až 150 nových jedinců, mají menší snůšku medu.

Letošní mírná zima o měsíc urychlila nástup jara, což způsobilo, že se roztoči rozmnožovali a včely měly kratší zimní odpočinek. „Musíme být obezřetní," varovala jednatelka včelařů.