Starosta Mezna Rudolf Vobruba kvůli možnému vyvlastňování pozemků za nízké ceny opakovaně oslovil ministerstvo dopravy.

„Někteří zastávají i radikálnější stanovisko a tvrdí, že trvalé zábory stát může vyvlastnit, ale když nebudou souhlasit s dočasným záborem, stavbu znemožní. Osobně se domnívám, že by se jednalo o krajní a zoufalé řešení," konstatoval Rudolf Vobruba  s tím, že od sám není v pozici majitele některého z potřebných pozemků, ale jako představitel obce se ozývá za většinu vlastníků i za okolní obce, jejich občanů se trasa železničního koridoru přes Českou Sibiř týká.

„Jedná se o to, aby výkupní ceny nepřipomínaly ceny socialistické a byly důstojné pro naše občany, kteří svůj rodinný majetek historicky vždy vlastnili," upřesnil Rudolf Vobruba s tím, že obyvatelé plně chápou význam železničního koridoru pro národní i mezinárodní dopravu. To potvrzují i vlastníci pozemků, kteří odmítají rodinný majetek prodat.

„Nebráníme se prodeji pozemků, plně chápeme důležitost veřejných staveb, ale nelíbí se nám zcela rozdílné výkupní ceny pozemků ve stávající etapě, kde jsou nedaleké pozemky oceněné zcela rozdílnou cenou," namítají.

Majitelům pozemků potřebných pro výstavbu železničního koridoru  jim investor, Správa železniční dopravní cesty, může podle pravidel z loňského února proplatit podle znaleckého odhadu  jen 7 až 28 korun za metr čtvereční. To v případě rychlého jednání.

Pokud nabídnutou smlouvu o prodeji půdy odmítli, dostanou ve vyvlastňovacím řízení  7 až 14 korun za plošný metr pozemku.

Stát vykupuje levně, ale prodává draho

Vše se děje podle zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který byl zpracovaný pro zabránění spekulacím z pozemky, které jsou už delší dobu v územních plánech obcí a vyšších samosprávných celků předurčené pro silnice,  dálnice a železnice. To ale není případ majitelů  zděděných pozemků, na nichž hospodařili jejich předkové.

„V předchozích etapách na sousední části koridoru výkupní cena dosahovala 75 až 620 korun za metr čtvereční. Vzhledem  k novelizaci  zákonu 416/2009 Sb se jako vlastníci cítíme poškození nátlakovým jednáním," vysvětlují s tím, že nejsou zohledněné ostatní okolnosti, jako je znehodnocení souvisejících pozemků a ochranná pásma, která vlastníkům dále omezí možnost využití pozemků.

„Stát od vlastníků nuceně vykoupí pozemky za cenu 7 až 28 korun za čtvereční metr,  ale sám nabízí takto postiženým vlastníkům odprodej náhradních pozemků většinou mimo uvedené lokality za minimální cenu 65 korun," zní další argument majitelů.

Příprava staveb má však také mnoho komplikací. Mezi ně například patří platná právní úprava, která komplikuje výkup pozemků, po kterých by měla vést dopravní infrastruktura. Od února 2013 došlo ke změně pravidel, kdy na rozdíl od minulosti je dnes pro vlastníky pozemků finančně výhodnějším řešením dobrovolná dohoda na odprodeji pozemku investorovi, než varianta, kdy je pozemek vyvlastňován.

V případě rychlého jednání je u dobrovolné dohody o prodeji možné nabídnout majitelům pozemků až dvojnásobek odhadní ceny. Pokud jednání nevedou k dohodě, přistoupí investor k vyvlastnění. V tomto případě pak finanční náhrada nedosahuje vyšších částek.

Ministerstvo dopravy zatím starostovi Mezna Rudolfu  Vobrubovi na žádost o nápravu situace s nízkými výkupními  cenami neodpovědělo, ale jeho předchozí stanovisko je známé.

Cena odráží původní účel

„Oproti minulosti a dřívějším očekáváním obyvatel, došlo k výraznému snížení finančních náhrad majitelům pozemků v případě dobrovolného prodeje či v případě vyvlastnění, což v současné době vede k obtížnějšímu jednání s majiteli jednotlivých pozemků," vysvětlilo ministerstvo dopravy s upřesněním, že problematiku vnímá a je připravené na jejím dalším řešení intenzivně podílet, byť problematika spadá do gesce více resortů, například ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva financí.

„Nižší výkupní cena odráží především původní účel pozemku před vydáním územního rozhodnutí," doplnilo ministerstvo.