Mezi nově příchozími nechyběla podle záznamů Českého statistického úřadu ani řada cizinců, byť jejich příliv polevil. „Nejvíce osob ze zahraničí získal Středočeský kraj z Ukrajiny, Slovenska a Rumunska,“ potvrzuje Pavel Hájek z krajského zastoupení statistiků.

Nárůst vlivem stěhování

První rok spojený s řáděním koronaviru byl výjimečný. Jestliže se loni počet obyvatel kraje zvýšil o 12 856 osob, počet lidí s registrovaným bydlištěm ve středních Čechách se vyšplhal již na 1 397 997. V minulých letech sice Středočechů přibývalo rychlejším tempem, avšak i poslední nárůst je v rámci republiky mimořádný; byť byl nejmenší od roku 2017.

Přirozený přírůstek se nicméně dostal do záporných hodnot, což se v celokrajském měřítku podle Hájkových slov přihodilo po 15 letech. Konkrétně počet úmrtí převýšil počet narozených dětí o 865. „Ještě v roce 2019 byl přirozený přírůstek kladný; narozených dětí bylo o 1365 více než zemřelých,“ upozornil Hájek na výrazný rozdíl. Mimochodem: kladný přirozený přírůstek měla v rámci celé republiky jedině Praha (1092).

Nárůst počtu obyvatel kraje tak souvisí výhradně se stěhováním. Přírůstek v tomto případě statistici vyčíslili na 13 721 osob – s tím, že proti roku 2019 zaznamenali pětiprocentní pokles. Na ten měly vliv jak méně příchozích, tak vyšší počet vystěhovalých (v tomto případě je však rozdíl téměř nepatrný: 0,9 procenta). Pohyb obyvatel je totiž ve skutečnosti výraznější, než by napovídal letmý pohled do číselných přehledů. Do kraje loni nově přišlo hned 30 195 lidí, ale také střední Čechy opustilo 16 474 obyvatel.

Podle předběžné evidence přírůstek obyvatel nejvíce ovlivnili přistěhovalí z ostatních krajů republiky. Bylo jich 8602, což představuje meziroční nárůst o 1,9 procenta. Naopak příliv cizinců se přibrzdil: přírůstek stěhováním ze zahraničí vyčíslili statistici na 5119 osob, což ve srovnání s rokem 2019 znamená pokles o 14,7 procenta. Nejvíce lákají okresy Praha-východ, Praha-západ, dále pak Beroun a Kolín; následují Nymbursko, Kutnohorsko, Mělnicko a Benešovsko.

Méně křtin a více pohřbů

Jestliže se před rokem objevovaly úvahy, že omezení spojená s opatřeními proti šíření koronaviru by se mohla projevit zvýšenou porodností, tato očekávání se nenaplnila. Dětí se v koronavirovém roce narodilo méně. Středočeši také uzavřeli méně manželství; ve srovnání s předchozím rokem ubylo sňatků bezmála o pětinu. Nicméně – ne že by to muselo přímo souviset; téměř polovina dětí má mámu a tátu nesezdané.

Dětí se loni maminkám ze středních Čech narodilo 14 437. Je to o 2,7 procenta méně než před rokem (a to navzdory tomu, že meziročně zřetelně ubylo umělých přerušení těhotenství: o šest procent); konkrétně rozdíl dosahuje 399 miminek.

Celkový výsledek ročních přehledů výrazně ovlivňuje nárůst počtu úmrtí, který se meziročně zvýšil o 13,6 procenta: loni zemřelo 15 302 obyvatel kraje. Ve srovnání s předchozím rokem je to o 1831 více. Nakolik tento rozdíl může souviset s koronavirem, však z demografických tabulek nevyplývá.

Pohyb obyvatelstva v okresech Středočeského kraje

Okres Počet obyvatel Celkový přírůstek Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním
Benešov 99 742 328 945 1284 -339 1916 1249 667
Beroun 96 403 1345 1024 976 48 2740 1443 1297
Kladno 166 845 362 148 2027 -379 3228 2487 741
Kolín 103 773 1150 1080 1242 -162 3025 1713 1312
Kutná Hora 76 310 482 766 949 -183 1690 1025 665
Mělník 109 987 685 1150 1255 -105 2539 1749 790
Mladá Boleslav 131 042 677 1396 1445 -49 3029 2303 726
Nymburk 101 698 812 1043 1224 -181 2742 1749 993
Praha-východ 188 939 3761 2032 1542 490 7483 4212 3271
Praha-západ 152 285 2947 1688 1186 502 6291 3846 2445
Příbram 115 236 132 1116 1457 -341 1801 1328 473
Rakovník 55 737 175 549 715 -166 1069 728 341
Středočeský kraj 1 397 997 12 856 14 437 15 302 -865 30 195 16 474 13 721


Zdroj: Český statistický úřad; údaje za rok 2020