Je čas koukat na komíny

Z přilétajících ptáků si běžní lidé všímají především čápů, kteří se již také začínají objevovat; zatím ojediněle, avšak záhy jich začne valem přibývat. Nejvíce čapí hnízda, jež přes zimu zůstávala opuštěná, ožívají na přelomu března a dubna, plyne z údajů Gabriely Dobruské z České společnosti ornitologické. A ornitoložka Barbora Kaminiecká připomněla starou lidovou moudrost: na svatého Řehoře (což připadlo na pondělí) čáp letí přes moře. Jedinci, kteří se již objevili, podle ní zřejmě zimovali ve Španělsku nebo ve Francii.

„Čápi, kteří se vracejí ze zimovišť v Africe, to mají přece jen o něco dál – ale i je můžeme očekávat v nejbližších dnech a týdnech,“ uvedla Kaminiecká. „Upozornila současně na web Čapí hnízda na www.cap.birdlife.cz, kam pozorovatelé zaznamenávají své postřehy. Plyne z něj, že zatím osamocený navrátilec byl v sobotu sledován na komíně v Jesenici na Rakovnicku.

Bělostní šviháci však zdaleka nejsou jedinými opeřenými cestovateli, kteří se aktuálně hnou na letní byt. Lidé, kteří v pondělí museli časně vstávat do práce, to nejspíš zaznamenali: venku – a to v přírodě i ve městech – před svítáním přibylo všemožného štěbetání a cvrlikání. A není to jen tím, že by v souvislosti s oteplením a s blížícím se jarem byli ptáci aktivnější než dřív. Opravdu jich přibylo, potvrzuje za Českou společnost ornitologickou Zuzana Karlíková. Ta s odkazem na ornitologickou databázi Birds.cz uvedla, že ptáci čekali, až poleví silné mrazy (dnes bychom se málem zdráhali uvěřit, že panovaly ještě před týdnem), a nyní se vracejí přímo masově. 

Počkali doslova za dveřmi

„Ptákům nevadí samotný mráz, ale přímo kritický je pro ně s mrazem a sněhem spojený nedostatek potravy,“ vysvětlil ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Podle jeho slov je pro opeřence signálem, že je čas vydat se na dalekou pouť, délka dne (což ptáci vnímají velmi citlivě). Pokud se však cestou na hnízdiště ukáže, že pro návrat ještě nejsou příznivé podmínky, mohou se zdržet tam, kde se nakrmí snáz. „Například čejky či skřivani čekali evidentně doslova „za dveřmi“, jen pár stovek kilometrů jihozápadněji, protože se začali objevovat bezprostředně poté, co mrazy ustoupily,“ upozornil Vermouzek.

Ne všichni už jsou na cestě

Právě skřivani, ale i konipasi nebo špačci se u nás podle Karlíkové obvykle začnou objevovat už od poloviny února. Letos si však na ně bylo třeba počkat až do března. Nyní se milovnici přírody mohou potěšit hlavně sledováním špačků obecných, čejek chocholatých, skřivanů polních nebo drozdů zpěvných. Naopak mezi posledními přiletí ze vzdálených afrických zimovišť rorýsi. Ti se u nás začnou objevovat až za měsíc – v polovině dubna – a zase odlétat budou už na začátku srpna. 

Možnosti sledování ptáků v přírodě
* CO LZE NA JAŘE POZOROVAT: 
- S návratem tažných druhů nastává pro milovníky ptactva nejhlučnější část roku: ptáci se namlouvají, obhajují teritoria a přichází čas jarního hnízdění. Příroda ožívá směsicí ptačích hlasů. Pozorování usnadňují stromy bez listí a sporá vegetace. 
- Na mnohých vodních plochách se ptáci během návratu ze zimovišť shromažďují na jarních tahových zastávkách, z nichž pak pokračují dále na hnízdiště. 

* KAM ZA JARNÍM POZOROVÁNÍM: 
- Rakovnicko: lesy s původními bučinami a doubravami a pastviny nad Zbečnem na Křivoklátsku včetně okolí Berounky a nepřístupné vodní nádrže Klíčava
- Benešovsko: Velký Blaník a okolí v CHKO Blaník – nejen tamější bučiny a suťové lesy, ale i rašelinné louky v okolí Býkovického rybníka pod Malým Blaníkem
- Nymbursko: Bývalý vojenský újezd Milovice-Mladá s ojedinělými biotopy a velkým bohatstvím lučních ptáků (zaujme však i obora s velkými býložravci)
- Pomezí Příbramska a Rokycanska: Padrťské rybníky v Brdech s klidnými lesy, ale také s rašeliništi, vřesovišti a mokřady i skalami – a se stovkou druhů ptáků
Zdroj: Česká společnost ornitologická