Kliknutím zvětšíteJestliže známá poučka říká, že červené víno podáváme při „pokojové teplotě“, a současně bývá uváděno jako ideál 16 stupňů Celsia, není v tom rozpor. Taková totiž kdysi bývala vcelku běžná teplota v zámeckých komnatách. Ano; i v těch, kde si panstvo, o němž máme pohádkovou představu, že si zhýčkaně užívalo přepychu, pochutnávalo na vybraných laskominách. Nyní se obdobné teplotní poměry vracejí (a vlastně nejen v případě historických objektů).
Návštěvníci památek to mohou zaznamenat při procházení místnostmi na prohlídkových trasách – snižování teplot se však týká i kanceláří správců. Není to ovšem pohádka, nýbrž dopady energetické krize spojené s navyšováním cen. Rozhodně tedy nejde o důvod k přípitku: ani červeným, ani bílým, jež má být podáváno ještě podstatně chladnější.
Osvětlení se řeší déle, aktuální je teplo
Že se šetří, je mnohde patrné už z dálky: významně byla omezena doba slavnostního nasvětlování památek. Týká se to i těch nejznámějších objektů, potvrdil Deníku za Národní památkový ústav Tomáš Pospíšil z územní památkové správy v Praze. „Opatření se týká například Karlštejna, Křivoklátu, Konopiště a dalších,“ připomněl. Konstatoval, že na památkách spravovaných státem začali s energeticky úspornými opatřeními už loni – a pokračuje se v nich i v letošním roce. K těmto krokům patří v areálech středočeských hradů a zámků náhrada běžných žárovek úspornými, a to jak na návštěvnických okruzích, tak v provozních prostorech.
Teplo sice není vidět, ale také ho ubývá. Letos v rámci úsporných opatření poklesla teplota vytápění skleníků na nejnižší možnou udržitelnou hranici pro uchovávané rostliny. Snižuje se i teplota v místnostech prohlídkových tras. „Úsporná opatření se pochopitelně dotkla i správních budov a kancelářských provozů, kde vytápíme pouze na nutnou teplotu maximálně 18 stupňů,“ konstatoval Pospíšil.
Co bude dál, se teprve ukáže. Dodávky energie v cenách pro rok 2022 má památkový ústav centrálně zajištěné zřizovatelem, tedy v rámci resortu ministerstva kultury, do konce letošního roku. Výběrové řízení na dodavatele energií pro rok 2023 se aktuálně připravuje. Odhadovat, jak se situace vyvine, je zatím obtížné. „Projeví-li se pro příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR dopad zastropování cen energií, pak v tuto chvíli neznáme mechanismus, jak přesně to bude technicky řešeno vůči Národnímu památkovému ústavu. Lze dovozovat, že zastropování cen energií zlepšuje vyhlídky na předvídatelnost nákladů na energie v příštím roce, byť dalším rozhodujícím faktorem je otázka možné zvýšené spotřeby energií spojené s aktuálně možnou delší topnou sezonou, než tomu bylo v předchozích letech,“ konstatoval Pospíšil.
Jedním dechem tedy odkazuje na fakt, že porovnání s minulými zimami může ta přicházející vyznít nepříznivě: předchozí totiž byly neobvykle mírné a krátké. „Ve vztahu k letošnímu roku se nás zastropování cen energií nedotkne, nicméně zřizovatel přislíbil navýšení příspěvku na provoz na krytí zvýšených nákladů,“ doplnil Pospíšil.
Omezování provozu se zatím nechystá
Razantní šetření se na středočeských památkách projevilo i na omezení některých prací v rámci takzvaných obnov malého rozsahu. Kvůli úsporám tak byly odloženy například plány na nátěry oken. Nebo úpravy zeleně: arboristické práce, výsadba stromů – ale i frézování pařezů nebo úpravy cest v parcích.
Kvůli úsporám energií se zatím neplánuje omezení návštěvnického zimního provozu – některým objektům totiž sezona nekončí a otevřeno mají celoročně – nebo akcí v rámci Hradozámeckého adventu. Správci jednotlivých objektů i vedení památkové správy se shodují, že v tomto směru se jako výhoda jeví dlouhodobá snaha o poměrně energeticky nízkonákladový provoz památkových objektů. Neznamená to nicméně, že na fungování památkových objektů mimo standardní návštěvnickou sezonu se nic nezmění do budoucna. Vyhodnocení efektivity provozu v jednotlivých objektech během nadcházejícího zimního období může mít dopad na rozhodnutí týkající se příští zimy.
Nepočítá se ani s tím, že by kvůli úsporám došlo třeba na stěhování zaměstnanců, kteří bydlí přímo v areálech památkových objektů. Jejich přítomnost je žádoucí v rámci zajištění bezpečnosti objektu. Například na Křivoklátě (kde je řeč pouze o elektřině, protože plyn na hradě zaveden není) mají všechny byty tamních pracovníků včetně bytu kastelána vlastní elektroměry. Svoji spotřebu tedy hradí jejich obyvatelé.
28
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
